Předzvěst změn v Bundestagu?

Aktuální průzkumy volebních preferencí ale Steinbrückův optimismus korigují. Ukazuje se, že podpora sociálních demokratů na celostátní úrovni je podstatně nižší než v Dolním Sasku (32,5 %). Významně klesla zejména v posledních třech měsících, souběžně právě s popularitou jejího volebního lídra. Voličská podpora SPD je nyní celorepublikově na úrovni kolem 25 %, kdežto CDU zaznamenává podporu přesahující 40 % voličů. CDU je tak na startu volebního roku horkým favoritem – jak ale dopadne její koaliční partner FDP?

CDU získala v Dolním Sasku 36 % hlasů tamních voličů, což je významně méně než zjistily předvolební průzkumy (kolem 40 %). Zároveň je to o více než 6 procentních bodů horší výsledek než v posledních zemských volbách před pěti lety. Dosluhující dolnosaský premiér McAllister, označovaný za korunního prince CDU, tímto výsledkem kancléřku Merklovou zřejmě nepotěšil.

Naopak, překvapil zisk liberální FDP. Poslední předvolební průzkumy zjistily podporu na úrovni max. 5 % voličů, konečný výsledek byl ale dvojnásobný (9,9 %). Černožlutá koalice získala celkem 68 mandátů (54 CDU + 14 FDP), o jednoho méně než koalice sociálních demokratů a zelených (49 SPD + 20 Zelení), a odchází do opozice. Sociální demokraté si na severozápadě Německa polepšili od posledních voleb o 2,5 % procentního bodu a jako druhá nejsilnější strana získali téměř třetinu hlasů (32,5 %).

SPD se na celostátní úrovni potýká s nepříjemným trendem poklesu preferencí již několik měsíců. Ukazuje se, že sociálním demokratům příliš neprospělo jmenování dříve velmi populárního exministra financí Peera Steinbrücka lídrem kandidátky. Již krátce po tomto ohlášení se proti němu otevřeně postavila část členů z vlastních řad. Nelíbí se jim zejména jeho nadstandardně ohodnocené výdělečné aktivity, kterých se jako aktivní poslanec účastnil coby řečník. V posledních měsících se od něj odvrací i přízeň veřejnosti. V prosincovém průzkumu oblíbenosti německých politiků zaznamenal významný pokles a již není nejoblíbenějším opozičním politikem v zemi – předstihla ho Hannelore Kraftová (SPD), úřadující ministerská předsedkyně Severního Porýní – Vestfálska. Na sklonku loňského roku se v často citovaném rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung vyjádřil, že plat německého kancléře považuje za příliš nízký – čímž podnítil vlnu diskusí o tom, že si snad v případě vítězství bude chtít hned zvýšit plat. Přitom spíše poukazoval na to, že platy špičkových manažerů ve finančním a průmyslovém sektoru jsou oproti platům politiků mnohem vyšší a jedním z cílů SPD je proto zvýšit jejich zdanění. V zrcadle veřejného mínění to ale přineslo spíše negativní efekt – aktuální lednový průzkum názorů německých občanů hodnotících práci politiků přináší pro Steinbrücka a SPD další velmi nepříjemné zjištění – kdežto v říjnu loňského roku bylo s jeho politickou prací spokojeno 59 % obyvatel Německa aktuálně je to pouhých 36 %. Předseda SPD Sigmar Gabriel se ale Steinbrücka zastává a jeho jmenování lídrem kampaně za omyl nepovažuje a věří, že cíl získat ve volbách 30 % hlasů je reálný. Na rozdíl od politiky současného kabinetu se chce více soustředit na prorůstová opatření. Na úrovni EU zdůrazňuje potřebu zdanění finančních trhů, čímž i banky a finanční makléři přispějí k řešení krize. Další prioritou je podle šéfa nejsilnější levicové strany snížení výdajů rozpočtu EU na dotace do zemědělství.

Nejnovější průzkumy volebních preferencí jsou přesto pro SPD varováním. Podle agentury Forsa činí ztráta SPD na CDU až 20 procentních bodů, když sociálním demokratům přiznává rekordně nízkou podporu 23 % voličů a CDU naopak rekordně vysokých 43 %. Forsa přitom není v těchto odhadech osamocena, podporu křesťanským demokratům ve výši 43 % hlasů zjistil také nejnovější průzkum TNS Emnid, přitom podpora SPD je podle něj na úrovni 25 %. Připomínám, že v posledních parlamentních volbách na podzim 2009 získala SPD 23 %. V tomto kontextu se stav současné podpory SPD může jevit pozitivně, nutno však vzít v potaz, že má mnohem vyšší potenciál – v průběhu posledních tří let vícekrát překročila v průzkumech hranici 30 %.

Německá levice šanci na úspěch rozhodně má. Stejně jako v Dolním Sasku by SPD v koalici se Zelenými mohla vládnout i Německu i když volby nevyhraje. Potenciální spojence sociálních demokratů levicovou stranu Die Linke v průzkumech podporuje 7 % voličů a již zmiňovaní Zelení mají stabilní podporu kolem 13 %. Předseda SPD v lednovém interview pro Der Spiegel rovněž naznačil, že v případě úspěchu Pirátů počítá také s jejich účastí v levicové koalici.

I když podpora pravicové CDU přesahuje 40 %, volební zisk jejího stávajícího koaličního partnera - FDP nemusí stačit k tomu, aby se kvalifikoval do Bundestagu. FDP se po úspěchu v posledních parlamentních volbách na podzim 2009, kdy získali 14,6 % hlasů, propadli pod úroveň zvolitelnosti a podle posledních průzkumů mají přízeň pouhých 4 % voličů. Nepříznivou situaci ve straně vysvětluje vlivný politik FDP, současný ministr rozvoje Dirk Niebel tím, že jejich tým zatím není optimálně nastaven. Podle německých komentátorů stojí za poklesem přízně voličů právě osoba předsedy Röslera a jeho nepříliš efektivní vedení strany. Niebel přitom není jediným politikem FDP, který Röslerovo vedení veřejně kritizuje. Na deficit vedení strany upozorňuje také politolog Wolfgang Muno, profesor Erfurtské Univerzity, když konstatuje, že FDP má pro voliče stále nezanedbatelný potenciál, potřebují jen "ty správné lidi ve vedení". Předseda liberálů a současný ministr hospodářství a technologie Philipp Rösler patří navíc k veřejností nejméně oblíbeným a nejvíce kritizovaným politikům. Podle lednového průzkumu Infratest dimap není s jeho politickou prací spokojených rekordních 75 % obyvatel, čímž uzavírá řebříček hodnocených politiků. Dalo se očekávat, že po volbách do dolnosaského parlamentu, kde předvolební průzkumy zjistili podporu pod prahem zvolitelnosti, odstoupí. Strana však nad očekávání zabodovala, když získala bezmála 10 % hlasů a čtrnáct křesel. Zatím tedy Rösler zůstává, jeho pozice lídra FDP ale rozhodně není pevná.

Na počátku minulého roku se zdálo, že velkou šanci na vstup do „velké politiky“ mají v Německu také Piráti. Jejich podpora na celostátní úrovni podle hned několika agentur na jaře přesáhla 10 %. To však bylo loni, aktuální průzkumy připisují Pirátům podporu 3-4 % voličů. Bylo by chybou je ale předčasně odepisovat. V průběhu relativně krátkého období dokázali, že mají potenciál mobilizovat zejména mladé voliče a podařilo se jim bodovat v regionálních volbách v Berlíně, v Šlesvicko-Holštýnsku i v Severním Porýní – Vestfálsku.

Do Německých parlamentních voleb zbývá ještě osm měsíců a o probíhající kampani a vývoji přízně voličů Vás jistě budeme na stránkách Vaše věc.cz informovat.