Elektrická už jsou i letadla

Tak už máme venku „lidovou“ elektrickou škodovku Citigo iV (je dražší než nadupaná oktávka), elektrický golf ID.3 i žihadlový babolep od BMW, jehož dveře vyklopené vzhůru připomínají krovky startujícího brouka. Na pražském e-SALONU jsou haly PVA v Letňanech plné nových modelů, které už nejsou pouhými konstrukčními studiemi, ale auty z trhu. Baterky míří i do vzduchu, v řadě prvních elektrických ultralightů. Jeden z létajících strojů připomínal nebeskou koloběžku. Maličký stroj EGO pod rogalem dokáže odstartovat z roviny, baterek má až 60 kilogramů, vydrží s tím dvě hodiny a uletí kolem 150 kilometrů. Podle konstruktéra Miloslava Novotného nabízí hlavně vzrušující sportovní zážitky, nicméně na baterky to je a do vzduchu to může.

Motor z golfu se vejde do větší kabely, malá letadla jej mají jako z pračky. Většina toho, co tvoří automobil, se nehýbe – řídící systémy, baterky, dráty. Český automobilový průmysl je zděšen. Zaměstnává 400 tisíc lidí, přináší 9 procent HDP. Představa, že to můžeme ještě chvíli brzdit, je mylná. Nebezpečí jsme postřehli až před dvěma lety. Z jednání vlády a Sdružení automobilového průmyslu tehdy vzešlo memorandum, ve kterém se mluví o nejen o dotacích a úlevách pro první řidiče, ale hlavně o potřebě infrastruktury. Chytrá auta budou potřebovat spoustu dat a všude rychlý internet, nejen nabíječky. I těch však máme méně než tisíc, a samotných aut na baterky letos přibylo jen 650.

Česko jako obyčejně zaspalo. Ani ta elektrická auta, která se představila na e-SALONU, často nebudou zdrojem čisté mobility, když se krmí elektřinou z uhlí. Rozvoj čistých obnovitelných zdrojů se prakticky zastavil, aby nedělal konkurenci centrálním zdrojům a zejména těm příštím, jaderným. Jenže ty budou, pokud budou, někdy za třicet let, takže tu budeme další desetiletí smrdět. Ani tahle strategie moc promyšlená není.

Schopných a znalých lidí je přitom v zemi dost. Představovali se v jednotlivých panelech konference, která dávala dohromady čistou mobilitu s chytrými městy. Další vzdálený sen? Náměstek ministra průmyslu Petr Očko se zapřísahal, že do té digitální budoucnosti vyrážíme opravdu naplno. Napovídá tomu podle něj klíčové číslo, podle kterého šlo v roce 2019 na vědu a výzkum ze státního i soukromého sektoru dohromady 1,93 procenta HDP. V evropském srovnání to není špatné. Když si však uvědomíme, že vedle toho se zavazujeme vyhodit další 2 procenta HDP na podlézavou zbrojní politiku, jásot ochabne. Jen nezlomný optimista v tom vidí další rezervu.

Ne všechno je taky za peníze. Přesněji, vybádat je jedna věc, využít věc druhá. Náměstek Očko potvrdil, že výsledky výzkumu se stále nedostávají dostatečně do praxe. Prachy musí být chytřejší, a tak se chystá řada nových programů. Program Trend se zaměří na spolupráci průmyslu s vysokými školami. Program Nováčci vychází vstříc malým a středním podnikům, které spolupracují s výzkumem poprvé. Řekněme, že je to typický program na podporu spin-off, podnikatelského výstupu výzkumníků. Podpoří se tedy jak začátečníci, tak leadři, a k tomu MPO slibuje, že vyjedná standardizaci daňových odpisů na výzkum, po zkušenostech, že někde se musely ušetřené peníze vracet. 

Z konference jsem odcházel s hlavou jako hučící včelín. Podělím se o to příště. Nejvíc mi však utkvělo v paměti zjištění, že vláda i novináři mohou být při věštění elektrické budoucnosti jinde, než jsou praktické potřeby uživatelů. Mluvil o nich Mirek Matyáš z Asociace pro elektromobilitu ČR. Ano, to je ten spolek nadšenců se sídlem v Sedlci-Prčici, kde najdeme i dílnu Jaromíra Vegra pro elektrickou přestavbu běžných vozů. Matyášova zkušenost i výzkum mezi dalšími uživateli ukázují, že většina cest běžných uživatelů je na krátkou vzdálenost. Malé auto je proto lepší než velké. Dobíjet to můžete i ze zdi, nežádá to větší péči než telefon. Celkové provozní náklady– odvozené z cyklu od koupě po likvidaci – Matyáš stlačil na 4,10 Kč na jeden kilometr.

Nabíjí samozřejmě „zadarmo“, ze střechy. Pokud ho chcete následovat, zkuste optimalizovat výrobu, spotřebu i skladování elektřiny. Solární panely nejsou všechno. Nutné je řízení spotřeby s využitím baterek elektromobilu a dalšího bateriového úložiště. Fotovoltaická elektrárna by měla být hybridní (dělá i teplo) a s inteligentní nabíječkou (wallbox), která reguluje výkon a zvládá spolupráci s dalšími spotřebiči v domácnosti a elektrickou sítí.

Tohle je něco jiného než drahá jaderná elektrárna. A taky to můžeme mít hned, ne za třicet let. Pravda, je to mimo dostřel vůdců národa a velkých peněz. To však může být malým autům jedno. Kdyby to nějaký program podpořil, je to spousta hudby za nevelký peníz.

Jak Matyáš vypočítává, sluneční panely domácích systémů s elektrickými auty a bateriovými úložišti mohou pomáhat síti s kolísavými zdroji. Dodávky elektrické energie pak budou spolehlivější a kvalitnější. Sníží účet domácnosti za elektřinu a zvýší její nezávislost, svobodu. Pomohou ke zdravějšímu a čistšímu prostředí. Zbaví nás spousty stresu. Zvýší se bezpečnost na silnicích, a pokud se prosadí sdílení, sníží se počty aut, takže bude víc místa na parkování.

Jak vidno, nejde jen o průmysl a HDP, jde i o lidi.