Za Zdeňkem Trojanem….

 Zdeněk Trojan působil od roku 1993 v redakční radě sociálně -demokratického měsíčníku Trend a po ukončení vydávání tohoto periodika v závěru roku 2010, přešel plynule do redakční rady serveru Vaše věc. Je potřeba říci, že Zdeněk si i přes tělesné neduhy z poslední doby, s nimiž statečně bojoval, zachovával velkou duševní svěžest. A účastnil se prakticky každý týden schůzek redakční rady. Jeho postřehy, náměty a rady byly vždy inspirující pro nás ostatní, kteří jsme psali články. Zdeněk měl rozsáhlé znalosti v technické oblasti. Ostatně, v závěru padesátých let vystudoval strojní fakultu ČVUT. Od roku 1962 na ČVUT také vyučoval. Stal se na této škole  v roce 1974 kandidátem věd a roku 1991 docentem. V posledních dvaceti letech působil v Ústavu procesní a zpracovatelské techniky.

Doc. Ing. Zdeňka Trojana jsem poznal těsně po sametové revoluci, kdy jsme vlastně společně vytvářeli pražskou městskou organizaci sociální demokracie. Prakticky od počátku vzájemné spolupráce jsme měli k sobě se Zdeňkem blízko lidsky i politicky. Musím říci, že Zdeněk vždy byl především idealisticky uvažujícím člověkem a pak teprve politikem. A i v době, kdy jsem zrovna nepožíval v letech 1993 – 1998 velké milosti v sociální demokracii, dával vždycky najevo, že máme k sobě politicky a lidsky blízko, i když to některým lidem nebylo příjemné a zazlívali mu to.

Zdeněk Trojan byl v letech 1992 – 1996 poslancem České národní rady za ČSSD, zvoleným ve volebním obvodu Praha. V lednu 1993 v souvislosti s vyhlášením České republiky, byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu českého parlamentu. ČSSD byla tehdy opoziční stranou vůči vládě Václava Klause a jeden čas byl Zdeněk dokonce předsedou poslaneckého klubu ČSSD a tedy členem vedení této strany. V posledním roce svého působení ve sněmovně byl místopředsedou poslaneckého klubu. Od roku 1993 byl také členem Společnosti W. Brandta a B. Kreiskyho  a v posledních letech zastával v této Společnosti nejrůznější funkce.

Po skončení parlamentní kariéry se v červnu 1996 stal předsedou pražské organizace ČSSD a jeho snahou vždy bylo zmírňovat spory o další směřování strany, které se v městské organizaci projevovaly. Myslím, že se mu to dařilo, protože i lidsky a mentálně byl uzpůsoben k tomu, aby dovedl hovořit a dohodnout se s lidmi často rozdílných názorů.

Velmi slušnou práci odvedl v letech 1998 až 2002, kdy se stal uvolněným členem Zastupitelstva hl. města Prahy. Sociální demokracie se tehdy poprvé od roku 1948 stala stranou zastoupenou v městské radě. A Zdeněk dostal na starost oblast školství a vzdělávání. Tady pochopitelně využil své vysoké erudice vysokoškolského učitele a vědce, aby přinesl do správy města Prahy své originální přístupy a názory.

Zdeněk Trojan byl také dlouhá léta předsedou či  místopředsedou České vědeckotechnické společnosti.

Své profesní znalosti využil v letech 2006 až 2010 v dozorčí radě nejvýznamnější energetické společnosti v zemi, ČEZ. Zdeněk Trojan patřil k lidem, kteří snad nikdy nikoho nezarmoutili, měl nekonfliktní povahu, přitom vysokou inteligenci a jasný světový názor, který byl kompasem jeho veřejné činnosti. A střelkou mu byl především idealismus. Lidí, jako byl on, je málo a jsou potřeba v každé době a zejména v té bezideové době, která teď přichází. Zdeněk se staral vždy také o rodinu, měl vzorný vztah ke svému synovi, který je jedním z nejvýznamnějších pražských advokátů a ke svým talentovaným vnoučatům. Mluvil o rodině vždy  v tom nejlepším.

Zdeněk odešel z tohoto světa ve věku nedožitých 89 let, které byly naplněny prací, službou veřejnosti a službou rodině. Byl můj  osobní přítel. Za 35 let, co jsme se znali, mne zarmoutil poprvé ve chvíli, kdy jsem dostal zprávu o jeho skonu.

Čest jeho světlé památce!