Politika Izraele odsouzena v RB OSN

B. Obama jistě cítí svůj velký dluh vůči Palestincům a snaží se jej alespoň takto splatit. Mírový proces na Středním východě se za osm let jeho vlády nepohnul ani o milimetr. A palestinská státnost je stále vzdálenějším snem Palestinců.

Je známo, že nově zvolený americký prezident Trump zastává silně proizraelská stanoviska. Sám sebe charakterizuje jako nejvíce proizraelského prezidenta v historii Spojených států. Chce dokonce sídlo amerického velvyslanectví z Tel Avivu přenést do Jeruzaléma, který za své hlavní město považují vedle Izraelců rovněž Palestinci. Zdá se, že mezinárodní společenství dává ve své zdrcující většině výše uvedenou rezoluci RB OSN najevo, že politika hotových faktů Izraele (pokračující změny demografického složení osídlení na okupovaném arabském území) a deklarovaná, naprosto jednostranně proizraelská Trumpova politika, může Spojené státy a Izrael přivést do mezinárodní izolace.

Také B. Obama, 20. ledna končící ve funkci prezidenta USA, tentokrát nedal velvyslanci USA pokyn (takový pokyn naopak od něj přišel u podobné rezoluce RB v roce 2011) dal, aby ve Valném shromáždění OSN rezoluci vetoval.

Izraelský premiér Netanjahu reaguje na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN poněkud nepřiměřeně. Ze zemí, které hlasovaly pro rezoluci, odvolává své velvyslance. Ruší rozvojovou pomoc poskytovanou v rámci programů OSN i cesty politických představitelů zmíněných zemí do Izraele (např.ministra zahraničí Senegalu). Premiér Netanjahu také veřejně obvinil končícího amerického prezidenta Obamu, že za celou věcí stojí on, což skutečně není vůbec vyloučené. Ale chyba ve zdržování mírového procesu opravdu není v Obamově politice, ale v naprosté neochotě Netanjahua a jeho vlády ferově problém řešit.

Někteří militantní členové izraelské vlády se nyní domáhají silné odvetné reakce, například anexe některých částí okupovaných arabských území na západním břehu Jordánu. To by ale jen prohloubilo mezinárodní izolaci Izraele.

Moudrý vládce Izraele by hledal cestu z mezinárodní izolace, která nikdy nebyla větší nežli nyní, nikoli těmito silackými gesty, ale realistickým přístupem k řešení palestinské otázky, a zejména ukončením politiky obstrukcí zabraňující vzniku Palestinského státu. Škoda jen, že v posledních izraelských parlamentních volbách nezvítězili politici typu Herzoga a jeho Strany práce a ČSSD. Livniové, kteří přicházeli s mnohem realističtějším programem narovnání vztahů s Palestinci.

Jiří Paroubek