Němečtí sociální demokraté volí předsedu

25.11.2019 09:29
V závěru tohoto týdne budou oznámeny výsledky přímé volby 425 tisíc členů německé sociální demokracie SPD, kteří v druhém kole rozhodnou, které duo ji bude předsedat. Výsledek hlasování pak potvrdí sjezd strany, který se bude konat v Berlíně ve dne 6. až 8. prosince.

Hledání nových vůdců strany nastalo poté, co se její šéfka a předsedkyně poslanecké frakce Andrea Nahlesová začátkem června vzdala všech stranických funkcí. Poté se představilo minulý měsíc na 23 regionálních konferencích šest dvojic z nichž první dvě postoupily do druhého kola. Proti sobě stojí současný vicekancléř, spolkový ministr financí Olaf Scholz s braniborskou političkou Klarou Geywittzovou a zemský politik Severního Porýní Norbert Walter-Borjans s poslankyní Bundestagu Saskii Eskenovou s malým rozdílem hlasů z prvého kola.

Obě dvojice se v předvečer druhého volebního kola střetly v ostré veřejné výměně názorů ve stranickém Ústředí Willi Brandta. Ta přinesla jedinou jasnost, že pokud obsadí Scholz předsednictví vyřeší se současně otázka kandidáta sociální demokracie na kancléřské křeslo. Jak zdůraznila jeho kolegyně, opravňuje jej k tomu nejen, že jde o zkušeného politika, který je v současné době vicekancléřem. Především však jde o nejoblíbenějšího člena strany. Tuto popularitu získal ještě jako starosta druhého největšího německého města Hamburku. Navíc byl spolu se svou partnerkou jediný, kdo se již v prvním kole jasně vyslovil pro pokračování velké koalice po roce 2021. Protikandidáti nejsou v této věci jednotní. Walter-Borjans nechal tuto otázkou otevřenou, Eskenová je pro, aby SPD z ní vystoupila. Ostře napadli koaliční vládní dohodu o zavedení základního důchodu, kterou pomohl prosadit Scholz. Podle jejich názoru sice to pomůže jedné a půl milionů důchodců za cenu kompromisu s křesťanskými demokraty, že další dva miliony na ní nedosáhnou. Spor obě dvojice vedly i o užitečnosti tzv. klimatického balíčku a účelnosti se nadále podílet na velké koalici. Scholz kontroval, že je chybou znehodnocovat úspěchy, které strana dosáhla i když nebylo dosaženo maxima.

Minulý týdne současnou situaci ve straně předznamenal spolkový kongres mladých sociálních demokratů ve Schwerinu, který potvrdilo 89 procenty hlasů opět svého předsedu Kevina Künherta. Pod jeho vedením se mladí socialisté v posledních dvou letech kriticky vyslovovali k politice vedení SPD. Především kladli otázku, proč strana, která měla za úspěšných sociálně demokratických kancléřů čtyřiceti procentní podporu klesla nyní k 14 procentům. Podle jeho názoru je to výsledek účasti na velké koalici s křesťanskými demokraty, kterou posuzuje velmi kriticky, včetně spolkové kancléřky Angely Merkelové. Oznámil, že je rozhodnut na sjezdu usilovat, aby se stal členem předsednictva strany a funkcionáři Juso vstoupili do grémií SPD. Generální tajemník SPD Lars Klingbeil vyslovil tomuto požadavku plnou podporu.

Není pochyb o tom, že podmínkou aby se sociální demokracie vzchopila, je nutné konečně jmenovat pevné vedení, které bude mít podporu většiny členů strany. Děje se tak v době, kdy její hlavní konkurent, strana Společenství 90/ Zelení, by se nyní umístila s 21 procenty hlasů na druhém místě. Opět zvolila na svém nedávném sjezdu téměř jednomyslně do svého čela Roberta Habecka (v dvojici s Annalenou Baerbockovou), který je odhodlán kandidovat na kancléře a oznámil nárok, aby se Zelení stali vládní stranou.

Na víkendovém sjezdu CDU byly vyřazeny z jednání všechny sporné problémy s tím, že budou vyřešeny do roka, včetně kdo bude postaven za kandidáta na příštího spolkového kancléře. Podle RTL-barometru by nyní ve volbách CDU získala 26 procent hlasů a s hlasy pro SPD by to nestačilo na velkou koalici.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.