Kožený svět podle Petra Hájka

Co mi však vadí ještě více, je evidentní překrucování faktů, kterého se Hájek dopouští. Homosexuálové se opravdu nesnaží těmito průvody rozbít tradiční model rodiny muž - žena, ani se nesnaží o to, aby za každou cenu na sebe upozorňovali a byli momentálním středobodem veřejného dění. Happeningy chtějí přispět především k otevřenému dialogu mezi menšinami a většinovou společností, usilují o to, aby se za homosexualitu nikdo nemusel veřejně stydět a chtějí rozproudit svobodnou diskusi o postavení této menšiny ve společnosti.

Hájkovi, který již dříve ,,proslul" svými pozoruhodnými výroky, vadí též program happeningu, který jej očividně pohoršuje. Nejvíce mu leží v žaludku ,,kožená zóna", gay seznamka a další body programu. Programová náplň je však svrchovanou věcí pořadatelů akce, nikoliv pana Hájka či jiných osob. Každé takové shromáždění má svůj pevný program, ať už se jedná o veřejný průvod, manifestaci či demonstraci atd. Hájek nerozhoduje (i když by rád) o tom, co se bude na happeningu dít, čemu se mají jeho účastníci věnovat.

Problémem Hájka a jiných je ovšem absolutní, až obsedantní netolerance k ,,jinakosti", k čemukoliv jinému, co nespadá podle jejich slov do ,,tradičních" a vzorových schémat lidského konání a chování. Navíc Hájek nazval pražského primátora B. Svobodu (ODS) ,,kryptosocialistou" za to, že si dovolil převzít záštitu nad konáním této akce. Za to si vysloužil hysterickou reakci svých kolegů, někteří jej dokonce vyzvali k odstoupení z funkce za ,,zradu" neokonzervativních dogmat. Primátor vůbec průvod neoslavoval, jak se snaží někteří pravicoví představitelé tvrdit, naopak vyjádřil svůj občanský a vstřícný postoj ke konání shromáždění. Je zajímavé, že pravicoví politikové vždy hlásali svobodnou výměnu názorů a toleranci k těm menšinovým, praxe však vypadá jinak. Kdo není ,,bílým heterosexuálním křesťanem", jak tvrdí Hájek, dopouští se neodpustitelného hříchu - má na věci odlišný pohled.

Závěrem jen připomeňme, že prezident Klaus se vehementně postavil před pěti lety proti přijetí zákona o registrovaném partnerství. Zákon byl přijat až po zdlouhavých debatách přes odpor křesťanských a občanských demokratů za Paroubkovy vlády, kdy tehdejší premiér osobně napsal prezidentovi, aby zákon podepsal. Ten to předtím odmítl učinit s tím, že se registrované partnerství staví na stejnou úroveň jako manželství.