Jsem konzervativní politik, ne pravicový...

Schwarzenbergova aureola začíná opět stoupat do nebeských výšin, stejně jako tomu bylo s vydatnou pomocí médií před třemi roky, kdy se TOP 09 a zemitý kníže stali jejich miláčky. Mohutná podpora pravicových médií se dá očekávat i nyní a zejména se bude stále omílat skutečnost, že M. Zeman je muž minulosti, zatímco Schwarzenberg muž budoucnosti. Nemluvě o tzv. opoziční smlouvě z roce 1998. Komentátoři však již samozřejmě nezmíní fakt, že jiné řešení v té době kromě předčasných voleb zkrátka nebylo, neboť Unie svobody i lidovci, jimž v osobě J. Luxe nabídl Zeman premiérské křeslo, se nechtěli na vzniku funkční vlády, která tak neměla většinu, podílet.

K. Schwarzenberg deklamoval po skončení prvního kola volby, že se bude ucházet i o hlasy levicových voličů, kterým má co nabídnout. Řekl pozoruhodnou větu, že je vlastně politikem konzervativním, ale ne pravicovým (!), což mu dává možnost lovit hlasy i v levicových vodách. ,,Jsem konzervativní politik, ne pravicový, to je něco odlišného. V mém minulém životě jsem měl s mnoha významnými sociálními demokraty v Evropě přátelské vztahy a dodnes mám. Takže se nepovažuju za člověka, který je pro sociálního demokrata nepřijatelný," doslova řekl.

Ministr zahraničí současné vlády zapomněl na jeden podstatný fakt - je pevnou součástí kabinetu, který provádí zcela asociální opatření v neprospěch drtivé většiny lidí, souhlasil s církevními restitucemi, se zavedením druhého pilíře důchodové reformy (jenž chtěla TOP 09 povinný jako v Polsku či Slovensku), který politicky zkrachoval ještě dřív, než vstoupil v platnost, kývl na dvoje zvýšení DPH. Nikdy se proti těmto opatřením nevymezil, nikdy neprojevil veřejný nesouhlas alespoň s jejich zmírněním. Po krajských volbách, v nichž TOP 09 utrpěla porážku, prohlásil, že je možná načase přehodnotit některé drastické kroky Nečasovy vlády a zmírnit jejich sociální dopad na široké vrstvy obyvatelstva. Tomu však lze věřit jen těžko a Schwarzenberg to řekl to jen proto, aby snadno získal laciné politické body po volebním fiasku. Říkat, že jsem konzervativní politik a ne pravicový, ač jsem sám součástí nejpravicovější vládní formace od roku 1990, přičemž posvěcuji všechny pravicové pseudoreformy, je skutečně nebetyčné kverulanství. Je to stejné, jako by někdo prohlásil, že je levicový politik, ale není pro zavedení progresivní daně a větší solidaritu.

Na druhé straně je jasné, že z médií kritika Schwarzenberga nebude slyšet, ale uslyšíme stále stejné bláboly o opoziční smlouvě jako o smrtícím spojenectví ČSSD a ODS, které na dlouhou dobu morálně rozložilo českou politickou scénu. M. Zeman se ocitne pod bubnovou mediální palbou a půjde proti velké přesile.

Souboj pravice a levice symbolizovaný Schwarzenbergem a Zemanem bude mít rovněž své politické konsekvence. Pokud Schwarzenberg ve druhém kole zvítězí a stane se prezidentem, jeho stranu, jakož i českou pravici to může posílit, což rok a půl před konáním sněmovních voleb může být nezanedbatelná výhoda. V opačném případě dojde k politickému ústupu pravicových stran, které budou nadále ztrácet pozice.

Při volbě prezidenta si je dobré uvědomit, jaké hodnoty konkrétní kandidát vyznává, jaký je jeho politický životopis a toto dát na misku pomyslných vah. S přihlédnutím k chybám, jichž se M. Zeman v minulosti dopustil, je zřejmé, že jeho zkušenosti jsou větší než Schwarzenbergovy. Je také neustále připomínat, že ministr zahraničí sedí skoro tři roky ve vládě, která provádí asociální a škodlivou politiku a podlamuje českou ekonomiku. Otázkou je, jestli to bude Zemanovi na vítězství stačit, protože Schwarzenberg je prakticky jediným členem Nečasovy vlády, na němž se výrazně neprojevila inflace popularity, i když zaznamenala citelný pokles oproti dobám, kdy TOP 09 vznikala.

Hlavním nebezpečím případného Schwarzenbergova vítězství je, že může částečně resuscitovat pravici a dát jí výživnou injekci. Dá se očekávat tuhý boj, který bude probíhat na více frontách, hlavně té mediální. Samotná skutečnost, že prezidentem se může stát asociál s tváří laskavého a poněkud nemotorného knížete by mělo být pro všechny levicové voliče, kteří zůstali při první volbě doma, dostatečně mobilizační výzvou, aby dali hlas právě Zemanovi.