Jiří Paroubek: Miloš Zeman má už zřejmě potíže s pamětí

Obávám se, že Milošova mysl je již poněkud narušena nemírným požíváním tlačenky, jitrnic a slivovice. Jeho muslimofobní výroky z poslední doby jsem přehlížel, říkal jsem si, že každý velikán má právo na nějaký vrtoch. Teď bych ale nebyl překvapen, pokud by se Miloš v rámci témat ke svému zviditelnění před prezidentskou volbou připojil nějakým řízným vyjádřením k známému zlobrovi Bátorovi (já naopak budu se svou ženou Petrou v sobotu v průvodu homosexuálů) a jeho protektorovi, Zemanovu příteli V. Klausovi.

Ale zpět k důvodům Zemanova odchodu z ČSSD. Je trochu neobvyklé se mravně rozhořčovat čtyři roky, které uplynuly od prezidentské volby v únoru 2003, v níž M. Zeman pohořel a pak teprve slavně ukončit členství v ČSSD. To tedy dal ČSSD dost dlouhý čas na nápravu.

V každých novinách, které se v březnu 2007 zabývají Zemanovým odchodem z ČSSD, čtenář objeví tehdy sdělený důvod Zemanova odchodu z ČSSD. Jakýsi člověk jménem Večerníček podal na Zemana trestní oznámení, kvůli tomu, že Zeman ještě jako předseda ČSSD osm let předtím podepsal s advokátem Altnerem pro ČSSD naprosto nevýhodnou smlouvu o zastupování této strany ve věci žaloby MF ČR na určení vlastnictví Lidového domu. Připomínám, že na jaře 2007 to pro „naší věc“ nevypadalo moc dobře. Prostě Zemanův podpis pod darebnou a nemravnou smlouvou s Altnerem byl kolosální chybou. Příčinou byla asi zase ta tlačenka....Když mu to jakýsi Večerníček neomaleně připomenul, Zeman svedl na mě, že za Večerníčkovým oznámením stojím já. A jako mnou nespravedlivě pronásledovaný odešel z ČSSD teatrálně dva dny před sjezdem této strany. Dnes už i jemu důvod odchodu připadá natolik banální, že si jej raději nepamatuje a nabízí jiný.

Mluvit o mé snaze vytvořit na konci roku 2006 velkou koalici s ODS je už úplně pro legraci. K dohodě totiž ani nedošlo.

Miloš si myslí, že všichni mají krátkou paměť. V lednu 2007 totiž vznikla Topolánkova vláda a k její podpoře se připojili dva bývalí soc. dem. poslanci, Zemanovi lidé, Melčák s Pohankou. Bez těchto Zemanových lidí by vláda M. Topolánka vůbec vzniknout ani nemohla. Poměr hlasů mezi pravicí a levicí ve sněmovně byl totiž po volbách do sněmovny 100 na 100 mandátů.

Vlastně se dá říci, že dva zemanovci zabránili možné vládě ČSSD s ODS a KDU-ČSL. Miloš vlastně zachránil sociální demokracii před mravním úpadkem, který by ji čekal uzavřením koalice s ODS a lidovci. Škoda, že Zeman již tak principiální nebyl, když uzavřel v roce 1998 s ODS V. Klause tzv. opoziční smlouvu. To byla vlastně také smlouva o spolupráci mezi ODS a ČSSD. V roce 1998 to bylo správné, ale neuzavřená smlouva o spolupráci mezi ČSSD, ODS a lidovci je nemorální. Krásný případ dialektického myšlení.

O co ale vlastně Milošovi jde. Prý jsem znamenal v loňských volbách pro ČSSD ztrátu 10% hlasů. Tak tedy dobrá. Pokud bych se spojil s národními socialisty a jejich 0,1% hlasů, už bychom byli s volebním výsledkem jen 9,9% v mínusu. A vlastní Zemanova strana SPOZ, kterou loni dovedl k volební porážce se svými dnešními 1-2 % preferencí v průzkumech veřejného mínění, národní socialisty tedy snadno překoná. Miloš se nemusí bát.