Jiří Paroubek: Dokonalejší nežli komunistická cenzura

V poslední době jsem napsal celou řadu článků, které vesměs vyvolaly velmi slušný zájem čtenářů na blogu Aktuálně.cz, ale byly předtím odmítnuty redakcemi celostátních deníků či časopisů. Dovoluji si tvrdit, že všechny články, které teď uvedu, měly potenciál rozpoutat širší diskusi i širší zájem čtenářů tištěných médií:

Prohnilá berlička Nečasovy vlády – v tomto článku rozebírám problematiku ratingu, ve které premiér Nečas a ministr Kalousek jednostranně matou veřejnost, jakoby vysoký rating republiky nebyl důsledkem silné a rozvíjející se ekonomiky, ale genialitou nynější vlády.

Další článek Chtějí zardousit český fotbal – tento polemický text odmítnutý deníkem Sport měl za cíl vyvolat diskusi na téma zásadní a podle mě chybné změny financování českého sportu ze strany ministerstva školství.

Boj o předsednictví v ČSSD začal… (název vystihuje plně obsah článku) – asi nezajímavé téma o boji o funkci předsedy nejsilnější české politické strany napsaný bývalým předsedou.

Národy nemilují ozbrojené misionáře, je článek, který se zabývá vojenskou misí v Afghánistánu, a mohl bych pokračovat ve výčtu článků. Pokud někdo řekne, že dělám z komára velblouda, chci ho ujistit, že za půl roku od květnových voleb to byly odhadem přes dvě desítky odmítnutých článků.

Pak jsou články často s rekordními počty čtenářů dokonce na blogu iDnes, u kterých už jsem nechtěl ztrácet čas a ani jsem je nenabídl redakcím novin ke zveřejnění. Posuďte ostatně už jejich strašlivý název:

Radek John – komik a jeho svět (přes 30 tisíc čtenářů)

Lhali, až se jim od úst prášilo (přes 40 tisíc čtenářů).

Přiznám se, že jsem redakcím novin a časopisů nenabídl ani své články směřující k obraně nové pražské radniční koalice. Média prostě jiné názory na tuto záležitost nepřipouštěla a články by nezveřejnila. A na blogu měly mé články vysokou čtenost. Byl jsem asi jediným politikem (byť už tak trochu ve výslužbě), který se odvážil projevit veřejně názor na podporu nové koalice ODS - ČSSD.

Zvláštní kapitolou, pokud jde o média, je Právo. Jeho redaktoři se dlouhodobě, již dávno před květnovými volbami do sněmovny, snažili destruovat mou politickou pozici v čele ČSSD. Vzpomínám například na vajíčkové útoky, které redaktor Mitrofanov, chrochtajíc rozkoší, podpořil (hromadný útok u Anděla ovšem nikoliv). Pak jsem viděl celostránkové inzeráty v Právu od vládní celostátní agentury (Pozemkový fond ČR). A vše jsem pochopil. Jak mně sdělil na mou interpelaci premiér Nečas, za poslední tři roky – tedy v době krize, kdy se jinak šetří hlava nehlava – vynaložil Pozemkový fond na zbytečnou inzerci téměř 20 milionů Kč. Na internetu by byla zdarma. Prostě v Právu o mé články v rámci plurality názorů nemají – jak sdělili –zájem. A jak mně řekl jeden člen redakce Práva, v redakci se prý nesmí vyslovit mé jméno. No, co k tomu říci. Snad aby se někomu neudělalo špatně.

O to více je třeba ocenit svobodu názorů na blozích typu Aktuálně.cz. A proto se chci také věnovat rozvoji jediného opravdu opozičního média v zemi – internetového levostředového portálu Vaše věc. Je to smutné zjištění, pluralita médií v naší zemi skutečně neexistuje.