Eman Pluhař: Kozlí zpěv sociálních demokratů ve východním Německu

V této době se velké strany neměly čeho bát. Preference hlavních stran německé demokracie (CDU/CSU a německé sociální demokracie SPD) pořád ještě oscilovaly na úrovni 40 -30 %. Glotz byl názoru, že Strauss porušil tabu a ohlašuje německou zvlášní cestu spojenou se jmény jako Spengler, Júnger, Schmitt, Heidegger atd. a katastrofou Výmarské republiky. V kontextu sociální demokracie a německého poválečného rozchodu s nacistickou minulostí, text představoval provokaci těžkého kalibru.

Nyní po 26 letech nabyl „národní“ proud v politice konkrétní podoby Alternativy pro Německo ,kterou zřejmě ani Strauss nechtěl a musel by Glotzovi dát za pravdu. „Alternativa“ je německá národně populistická strana s příměsí pravicových extremistů, která se stala v první řadě pohromou pro německou sociální demokracii v „nových německých zemích“. Pár měsíců před zemskými volbami ve třech východoněmeckých zemích je „Alternativa“ nejsilnější stranou v Sasku (25%), nejsilnější stranou v Braniborsku (21%) a třetí nejsilnější stranou v Durynsku (20%). O sociální demokracii se moc nemluví.

Následky další porážky německé sociální demokracie v zemských volbách mohou být nedozírné. I v Berlíně, kde je SPD ohrožena rozkolem, a je otázkou zda zůstat ve vládě, i když předčasné volby nikdo nechce. Zároveň nedávná rezignace předsedkyně strany Nahlesové nyní vyhlíží jako předjímání vývoje událostí. Sociální demokracii vládne komisárně triumvirát (Schäfer-Gümbel, Drayerová a Schwesigová) a ten povládne i na podzim. Lhůta pro ohlášení kandidatury na nového předsedu strany je stanovena do 1. září, hlásit se mají „tandemy“ (nejlépe muž a žena) a následně se má „tandem“ do zdvojené špičky strany zvolit formou vnitrostranického referenda.