Čínský velvyslanec exkluzivně pro Vaši věc: Kam míří čínské strategie?

Vaše věc: V čem je tajemství čínského hospodářského úspěchu, který charakterizuje i údaj o 3 000 miliardách dolarů čínských devizových rezerv? Spočívá v nízkých mzdách čínských pracujících? Co mají z tohoto úspěchu obyčejní obyvatelé země?

Yu Qingtai: Levná pracovní síla skutečně sehrála určitou roli při lákání zahraničních investic a při zvyšování konkurenceschopnosti exportu čínských výrobků. Avšak klíčovým faktorem pro rapidní růst čínské ekonomiky je realizace politiky reforem a otevírání se světu. Našli jsme takovou cestu rozvoje, která je vhodná pro čínské podmínky, vybudovali jsme socialismus s čínskými rysy. Během 30 letého období reforem a otevírání se světu dosáhl život obyvatel Číny relativní prosperity. Několikanásobně vzrostla průměrná obytná plocha na obyvatele měst i venkova, obecně se navýšil majetek ve společnosti. Také se výrazně zvýšila úroveň uspokojování základních potřeb, jež tvoří strava, oblečení, bydlení, doprava či prostředky denní potřeby. Nedostatek, který provázel počáteční období, už podstatně ustoupil.

Vaše věc: Jak vlastně čínský systém funguje? Je ještě plánovitou ekonomikou? Vytyčuje někdo strategie? A pokud ano, jak jsou realizovány?

Yu Qingtai: Základní politický systém Číny tvoří multistranická spolupráce pod vedením Komunistické strany Číny a systém politického poradního shromáždění. To znamená, že pod vedením KS Číny se účastní členové různých demokratických stran stanovování a uskutečňování důležitých státních politických rozhodnutí, zákonů a nařízení; účastní se také jednání o důležitých politických otázkách a o volbě vedoucích činitelů státních orgánů; účastní se správy státních záležitostí. Co se týče ekonomiky, na počátku existence nové Číny bylo využíváno plánovité hospodářství, avšak s tím, jak se prohluboval rozvoj reforem a otevírání světu, Čína zahájila komplexní reformu ekonomického systému. V současné době je v Číně vybudován socialistický systém tržní ekonomiky.

Politické směrnice čínského rozvoje a strategický plán národního rozvoje procházejí debatou ve všech vrstvách společnosti, opakovaně se o nich vedou jednání, až jsou nakonec po kontrole a schválení Všečínským shromážděním lidových zástupců realizovány. Tyto strategie pak konkrétně naplňují příslušná ministerstva Státní rady ČLR a místní vlády jednotlivých provincií, měst a autonomních oblastí. O stanovení a realizaci strategie tedy nerozhoduje jedna určitá osoba.

Vaše věc: Málo víme o čínském venkově, odkud lidé přicházejí pracovat do měst. Chystáte něco jako pozemkovou reformu? Existují rozvojové plány i pro zemědělské oblasti, ve kterých není velký průmysl?

Yu Qingtai: Na Západě ve všech zemích, kde probíhala modernizace, lidé odcházeli z venkova a zemědělství do jiných výrobních odvětví a do měst. Také modernizace Číny je proto přirozeně a neoddělitelně spjata s pohybem venkovské pracovní síly. Pro racionalizaci pohybů rolnického obyvatelstva realizujeme "strategii velkého rozvoje Západu" a "výstavbu nového venkova". Za posledních 5 let investovala ústřední vláda do rozvoje a výstavby venkova přibližně 3 biliony yuanů, což odpovídá přibližně 8 bilionům korun, přitom průměrný roční nárůst těchto investic přesáhl 23 %. Byla zcela zrušena zemědělská daň a další poplatky. Současně s tím, jak v Číně postupují urbanizační procesy, stále více obyvatel venkova se stává obyvateli měst.

Vaše věc: Čína se stala dílnou světa, po desetiletích dvouciferného růstu průmyslové výroby. Kde jsou hranice takového růstu? Bude pro to vždy dost železa, mědi, ropy?

Yu Qingtai: Přestože čínská ekonomika udržuje rapidní růst více než 30 let, její HDP v přepočtu na obyvatele je stále nízký v porovnání s rozvinutými zeměmi Západu a dosud nepronikl ani do první stovky zemí světa. Čína je tedy stále ještě rozvojovou zemí. Věřím, že s tím, jak se prohlubuje urbanizace, čínská ekonomika udrží svá tempa rozvoje. Před nedávnem stanovila Čína "dvanáctý pětiletý plán", ve kterém se bude rychlost růstu čínské ekonomiky omezovat na přibližně 7%. Současně s tím, prostřednictvím hloubkové regulace ekonomických struktur, budeme usilovat o dlouhodobou udržitelnost tohoto rozvoje.

Nedostatek energetických zdrojů a surovin pro potřeby ekonomického růstu představuje globální problém, kterému v současné době čelí všechny země světa. Naše vláda proto vložila do "dvanáctého pětiletého plánu" také zásady zeleného a nízkouhlíkového rozvoje. Klade to důraz na úsporu energie a redukci emisí skleníkových plynů, zdravou motivaci pro úsporné chvání, urychlení vývoje takových výrobních postupů a konzumních vzorců, které jsou přátelské k životnímu prostředí a posílí kapacity udržitelného rozvoje.

Vaše věc: Najde Čína kompromis mezi potřebami hospodářského růstu a riziky globálních změn klimatu?

Yu Qingtai: Globální změny klimatu představují společnou výzvu, které v současné době čelí celé lidstvo. Čína si je vědoma své zodpovědnosti, bere tuto situaci vážně a je ochotna přispět pozitivním přínosem. Čínská vláda slíbila, že do roku 2020 sníží produkci oxidu uhličitého na jednotku HDP oproti roku 2005 o 40 - 45%. Přestože jsme rozvojová země, přijali jsme v posledních letech řadu důležitých opatření pro úsporu energie a snížení emisí a Čína tak významně tak přispěla v úsilí proti globálním změnám klimatu.

V následujících pěti letech chceme udržet 7% roční ekonomický růst, ale současně bude intenzivně pokračovat také program úspor energie, snižování emisí, zvyšování energetické účinnosti a ochrany životního prostředí. Navrhujeme tedy udržitelný ekonomický růst.

Vaše věc: Také voda, zejména pitná, je zajišťována se stále většími obtížemi. Existují dlouhodobé strategie udržitelného rozvoje? Kdo je má na starosti? Jak jsou uplatňovány? S jakými výsledky? A s jakou nejbližší perspektivou?

Yu Qingtai: Rozhodující opatření vzniklo na začátku 21. století, když se ukazovalo, že situace vodních zdrojů v Číně je stále vážnější. Vyšli jsme ze strategie pro zabezpečení bezpečnosti vodních zdrojů a podporu jejich udržitelného využití a ti pak v roce 2002 rozpracovaly Výbor pro rozvoj a reformu spolu s Ministerstvem vodních zdrojů do "Komplexního plánu vodních zdrojů Číny", jak to ukládá "Zákon o vodě Čínské lidové republiky". Realizace tohoto plánu zvýšila kapacitu udržitelného využití vodních zdrojů v Číně ve prospěch ekonomického a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí. Využitelnost a návratnost vodních zdrojů se zvýšila, zlepšil se stav vodního prostředí, posílila se schopnost čelit změnám klimatu a mimořádným situacím. Např. v Pekingu a mnoha dalších městech se začalo s recyklací vody – vyčištěná odpadní voda je se používá pro zavlažování městské zeleně. Tímto způsobem se podařilo uspořit velká množství vláhy.

Vaše věc: Je známo hodně o čínské hospodářské spolupráci v Africe nebo v Latinské Americe, zejména Brazílii. Jedná se jen o zajištění surovin, nebo sleduje širší cíle?

Yu Qingtai: Některé argumenty ze zahraničí o tzv. "drancování zdrojů" a "novodobém kolonialismu" Čínou v Africe a Latinské Americe jsou pomluvami, za kterými jsou postranní úmysly. Ve spolupráci s Afrikou i Latinskou Amerikou byla Čína vždy oddána principu vzájemné výhodnosti a oboustranného rozvoje. Například spolupráce mezi Čínou a Afrikou zahrnuje zemědělství, ochranu životního prostředí, podporu investic, snížení nebo odpuštění dluhů, rozšíření přístupu na trh, opatření proti změnám klimatu, rozvoj zdravotnictví a školství. Všechny tyto iniciativy se zaměřují na zlepšování života obyvatel příslušných afrických zemí, na výstavbu zemědělství a infrastruktury, na posilování vlastních rozvojových schopností. Pomáháme těmto zemím řešit praktické problémy, sledujeme i dlouhodobý horizont udržitelného rozvoje v Africe. Jestliže si tyto státy Afriky a Latinské Ameriky vybraly v určitých oblastech ke spolupráci Čínu, vyjádřily přesvědčení, že spolupráce s Čínou bude lépe vycházet vstříc jejich vlastním zájmům.

Vaše věc: Jak je to čínskými vztahy s Evropskou unií – je ponechána jen individuálním hospodářským subjektům, nebo existuje nějaký dlouhodobý rámec určitého zaměření?

Yu Qingtai: V roce 2003 navázaly Čína a Evropská unie vztahy všestranného strategického partnerství a tyto vztahy už dosáhly významného rozvoje. Mají komplexní, vícevrstvý charakter pro spolupráci v širokém spektru úkolů. Základem jsou politické vztahy, posilování vzájemné strategické důvěry. Evropská unie je největším obchodním partnerem Číny, je naším největším vývozním trhem. Je také naším největším zdrojem technologického přínosu, druhým největším importním trhem a čtvrtým největším zdrojem investic. V žebříčku exportérů do Evropské unie si Čína udržuje první místo a stala se druhým největším exportním trhem Evropské unie. Oblast spolupráce se neustále rozšiřuje a zahrnuje také vědu a technologie, ochranu životního prostředí, kulturu a školství a další. Počet dialogových mechanismů už přesáhl 50.

Rozvíjení vztahů mezi Čínou a Evropskou unií je dlouhodobým strategickým záměrem Číny, není to jen konjunkturální politika. Čína je stále rozvojovou zemí a má před sebou ještě dlouhou cestu, než se zcela zbaví zaostalosti. Rozvoj Číny vždy vyžadoval mírové a stabilní vnější prostředí. Proto je třeba posílit spolupráci se všemi zeměmi světa, státy Evropské unie nevyjímaje. Rozvoj stabilních vztahů mezi Čínou a Evropskou unií je v souladu se společnými zájmy obou stran, společným cílem obou stran je taktéž aktivní odpověď globálním výzvám, podpora zachování míru ve světě, udržitelného rozvoje a růstu.

Vaše věc: Když v prosinci roku 2005 navštívil čínský premiér Wen Jiabao Prahu, český premiér Jiří Paroubek řekl, že česko-čínské vztahy jsou lepší než kdykoliv předtím. Použil byste dnes podobné hodnocení? Z čeho by vycházelo?

Yu Qingtai: Česká republika, respektive tehdejší Československo, bylo mezi prvními zeměmi, se kterými Čínská lidová republika navázala diplomatické styky. Čínsko-české vztahy stojí na dobrém základě, mezi lidmi obou zemí existuje tradiční přátelství. Za dobu více než 60 let existence čínsko-českých diplomatických vztahů byla přátelská spolupráce vždy hlavním směrem, i když se na domácí i mezinárodní scéně odehrály velké změny a naše vztahy občas doznaly jistých zhoršení. Čínská vláda klade velký důraz na rozvoj vztahů s Českou republikou, a přeje si posilovat vzájemnou politickou důvěru, rozšiřovat spolupráci v oblasti ekonomiky a dalších oblastech a podněcovat zdravý rozvoj čínsko-českých vztahů na základě rovnoprávnosti a vzájemné výhodnosti, vzájemného respektování a vzájemného nevměšování se do vnitřních záležitostí druhé země.

Vaše věc: Kolik mladých lidí se dnes v Česku zajímá o čínský jazyk, ať už na univerzitě nebo na jazykových školách? Je jich dost? Jste spokojen?

Yu Qingtai: Hlubší spolupráce vyvolává i pochopitelné přání lépe poznat toho druhého. Např. český pavilon na loňské světové výstavě v Šanghaji navštívilo přes 8,5 milionu návštěvníků, čímž se tento pavilon zařadil mezi ty nejnavštěvovanější. Podle toho, co vím, studuje v současné době na českých univerzitách čínštinu jako obor více než 300 studentů a dalších přibližně 200 osob studuje čínštinu jako dobrovolný kurz. Češtinu studuje na čínských školách přibližně 50 studentů. V České republice je momentálně na jazykových kurzech češtiny celkem 17 studentů a pracovníci vzdělávacího oddělení našeho velvysalnectví s nimi udržují časté kontakty. Samozřejmě, že doufám, že bude čím dál tím více mladých lidí studovat jazyk a kulturu druhé země a že budou určitým mostem pro posílení spolupráce a prohloubení přátelství mezi oběma zeměmi.

Vaše věc: Pamětníci připomenou československo-čínský společný podnik Československá námořní plavba. Československo už nemáme, námořní plavební společnost také ne, ale naštěstí jsou pryč i předsudky, které se mezitím postavily do cesty užší spolupráci obou zemí. Kde by se dalo začít znovu v nějakém velkorysejším měřítku? Máte nějakou vizi? Co tomu stojí v cestě?  

Yu Qingtai: Přestože již Československo neexistuje, myslím si, že čínská vláda ani lid Číny nezapomenou, jak občané Československa poskytli čínskému lidu nesobeckou pomoc a velkou podporu v době, kdy to nejvíce potřeboval. To je vzácný poklad rozvoje čínsko-českých oboustranných vztahů. Fakta ukazují, že principy vzájemného respektování, rovnocennosti a vzájemné výhodnosti jsou základem a jistotou rozvoje dvoustranných vztahů. Posílení oboustranné výměny a spolupráce je v souladu s přáním a základními zájmy lidu obou zemí. Pro další rozvoj čínsko-českých vztahů je za prvé třeba odhodit předsudky a posílit vzájemnou politickou důvěru na základě principů vzájemného respektování, rovnocennosti a vzájemné výhodnosti. Za druhé je třeba pokračovat v rozšiřování a prohlubování spolupráce v oblasti ekonomiky a obchodu, především pak prohloubit vzájemné pochopení mezi obchodními firmami, navzájem se poznat, učit se od druhých a tím se zdokonalovat. Za třetí je třeba postupně obohacovat výměnu v oblasti společenských aktivit. Za tu dobu, co jsem v ČR (tj. více než půl roku), jsem z kontaktů s osobnostmi z české vlády, parlamentu ČR i s lidmi z různých českých firem poznal, že česká strana má silný zájem o pozitivní rozvoj vztahů s Čínou. Mám plnou důvěru v budoucnost čínsko-českých vztahů.