CDU cítí vítr v zádech před podzimními volbami

7.6.2021 12:00
Křesťansko-demokratická unie jasně zvítězila ve včerejších zemských volbách v Sasku-Anhaltsku a strana premiéra Reinera Haseloffa získala sedm plusových procentních bodů. Přední politici unionistické CDU/CSU si to vyložili také jako signál podpory svého kandidáta na kancléře Armina Lascheta.

Podle předběžných oficiálních výsledků dosáhla CDU 37,1 procenta. Pravicová Alternativa pro Německo (AfD) se umístila na druhém místě s 20,8 procenta. Následovala postkomunistická strana Levice s 11,0 procenty, sociální demokracie (SPD) s 8,4 procenty a Společenství 90/Zelení s 5,9 procenty. Liberální Svobodní se s 6,4 procenty po deseti letech znovu dostali do zemského parlamentu. Černo-červeno-zelená tzv. "keňská koalice" vedená Haseloffem by tak mohla pokračovat ve vládě.

Oproti volbám v roce 2016 si CDU polepšila o dobrých sedm procentních bodů, AfD ztratila tři a půl procentního bodu, Levice ztratila dobrých pět procentních bodů, SPD více než dva. Zelení si mírně polepšili o 0,7 procentního bodu. Volební účast byla 60,3 procenta, což je jen mírný pokles oproti 61,1 procenta před pěti lety. V novém zemském parlamentu bude mít CDU 40 křesel, AfD získává 23 mandátů, Levice 12 mandátů, SPD získává 9 mandátů, Zelení 6 a FDP 7. K volbám bylo oprávněno přibližně 1,9 milionu lidí z nichž značná část kvůli pandemii hlasovala i poštou.

Tyto zemské volby byly posledními zemskými volbami před podzimními spolkovými volbami. Považuje se za test nálady pro CDU, která po volebních porážkách na jihozápadě země, obtížné situaci s koronavirem a mocenském boji o kandidaturu na kancléře potřebuje nutně zesílit svůj vliv. Haseloff v první reakci vidí nedělní výsledek jako vítr do plachet. "Vystoupili jsme jednotně - CDU a CSU. Všichni z toho něco máme," řekl pro televizi ZDF. Na otázku ohledně budoucích koaličních partnerů se nechtěl blíže angažovat a řekl, že se nechce nechat ovlivnit myslitelnými konstelacemi ve spolkové vládě. Vyzval CDU/CSU k jednotě ve volební kampani do Bundestagu pod heslem "Jen společně můžeme zvítězit".

Generální tajemník CDU Paul Ziemiak označil volební výsledky své strany za "senzační" a jako jasnou podporu pro křesťanské strany ve spolkových volbách. Přední politik CDU Friedrich Merz, který prohrál souboj o post kancléře, považoval výsledek za "potvrzení Lascheta" a dobrou výchozí pozici pro spolkové volby. Samotný Laschet se k tomu vyjádří až v pondělí a místopředseda CDU Volker Bouffier označil výsledek voleb za "úspěch demokratického středu". "Je to povzbuzení pro celou Unii," řekl v televizi ARD. Haseloff také označil výsledek za "jasné vymezení se vůči pravici" a vyloučil spolupráci s AfD.

Podle šéfa SPD Norberta Waltera-Borjanse se jeho strana ocitla ve "skluzu" sporu mezi CDU a AfD a přiznal, že je s výsledkem "jen těžko spokojená". Kandidátka na kancléřku za zelené Annalena Baerbocková obvinila ze slabého výsledků své strany spolkovou politiku, například diskusi o zvýšení cen benzínu, kterou však sama navrhovala. Předseda FDP Christian Lindner prohlásil, že výkon jeho strany je signálem pro spolkovou politiku. Kandidát AfD Oliver Kirchner vyjádřil spokojenost navzdory jasnému odstupu jeho strany od Unie. Obvinil média a také církve z agitace proti své straně,

Dnešní německý tisk považuje volební vítězství CDU v Sasku-Anhaltsku především za velmi osobní úspěch ministerského předsedy. Jak píše magdeburská VOLKSTIMME "Haseloff podal skvělý výkon. Svými politickými zkušenostmi dokázal získat body ve volební kampani a křišťálově se distancovat od AfD, což se vyplatilo. AfD posunula ke krajní pravici, zůstává v Sasku-Anhaltsku druhou nejsilnější stranou s velmi výrazným odstupem od všech ostatních stran. Těží z nespokojenosti v zemi, která se projevuje například mnoha nesrovnalostmi v politice proti pandemii. AfD tak převzala od levice roli protestní strany," zdůrazňuje list.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.