Protiruské sankce podle Brežněvovy doktríny?

Broessler, bruselský zpravodaj listu, se „vypořádává“ s argumentem, že sankce škodí Evropské unii. Je to prý argument „nejslabší a morálně pochybný“. „Přinejmenším politici musí dokázat, že nesou odpovědnost za evropský mír, jestliže toho nejsou schopní šéfové koncernů, kteří dělají poutě za Putinem,“ píše SZ. Jestliže by prý sankce byly zrušeny, dokonce autorovi jde o postupné rušení, než Ukrajina získá kontrolu nad hranicemi, byl by to prý z pohledu Ruska signál, že Evropa není jednotná. Je třeba ale poznamenat, že i v samotném Německu roste odpor proti sankcím namířeným na Rusko. Nejsou to přitom jen podnikatelské elity, o kterých mluví Broessler, ale i politici, jako např. Horst Seehofer, bavorský premiér, který se za Putinem vydal do Moskvy. Negativní pohled na prodlužování sankcí roste ovšem nejen v Německu, ale i třeba ve Francii, Itálii, Maďarsku, Řecku. Zdá se, že jednoty požadované v komentáři SZ je možné dosáhnout jedině důsledným uplatněním Brežněvovy doktríny omezené suverenity. Někoho ovšem mohou napadnout i jiné a do minulosti více zasunuté koncepce.