Německo si připomíná „Bílou růži“

V širším smyslu znamenala morální integritu, občanskou odvahu a ochotu obětovat se závazku k humanisticko - demokratickým ideálům na pozadí totalitní diktatury. Její jméno vstoupilo do podvědomí jako symbol německé odbojové skupiny v níž proti diktatuře nacionálního socialismu dominovali studenti. Byla založena na zásadě křesťanských a humanistických hodnot z iniciativy skupiny přátel kolem sourozenců Schollových a Alexandra Schmorella v červnu 1942 v Mnichově. Bylo to v době, kdy Hitler spolu se svými japonskými spojenci dominoval značné části Evropy, Asie a Afriky. Mezi koncem února a dubna 1943 byla odhalena, gestapem zatčena a sťata na základě rozsudků smrti tzv. lidového soudu pod vedením Rolanda Freislera, který vynesl na dvě tisícovky rozsudků smrti. Proslulým se pak stal jako soudce , vynášející hrdelní tresty nad atentátníky na Hitlera v roce 1944. Ten jej přitom jinak nazýval bolševikem, protože se původně vrátil po první světové válce z ruského zajetí jako přesvědčený komunista, který však v roce 1925 vstoupil do Hitlerovy strany.

Samotný proces proti Bílé růži se konal v době porážky nejprestižnější 6. armády Wehrmachtu u Stalingradu. „Bílá růže“ distribuovala protinacistické letáky v rostoucích stovkových nákladech, nejprve v samotném mnichovském regionu, později prostřednictvím kurýrů v dalších městech Třetí říše pomocí různých tajných distribučních kanálů.

V těchto publikacích se zabývaly zločiny režimu a vyzvaly k odporu proti nacionálnímu socialismu. V závěrečné fázi své existence Bílá růže rozšířila své kontakty na další odbojové skupiny až do Berlína a na opoziční kruhy Wehrmachtu. Po skončení bitvy o Stalingrad začátkem 1943 její členové pak malovali na veřejné fasády v Mnichově slogany proti Hitlerovi a nacistickému režimu.

V té době vzrůstaly spojenecké nálety na Německo, které měnily jeho města postupně v trosky. Šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels však zatajil, aby se o procesu proti Bílé růži široce psalo a vyšly pouze dvě krátké noticky v tisku. Jako protitah vymyslel kampaň o vyhlášení „totální války“, kdy v berlínském Sportpalastu pronesl jeden ze svých nejznámějších paličských projevů.

Jméno Schollové nese v Německu sice mnoho ulic, ale historické místo v Mnichově, kde skupina byla zaznamenané na fotografii z roku 1942 připomíná pouze malá a téměř zašlá pamětní deska na fasádě protilehlého domu naproti zdevastovanému plotu, který je na historickém snímku. Nyní bylo rozhodnuto celé pamětní místo konečně rekonstruovat a uvést do stavu, kdy zde působila Bílá růže. Trvalo to však sedm desetiletí, aby bylo v Mnichově důstojně obnoveno místo připomínající její existenci. Nikoliv náhodně, ale v době vzrůstajících aktivit neonacistických rasistických a antisemitských živlů, jak poukazují sdělovací prostředky a demokratičtí aktivisté.