Proč se Bakalonoviny (HN) tak zlobí?

Je to vskutku půvabný článek. Každý, kdo jen trochu sledoval vývoj a psaní jednotlivých médií v týdnech před sjezdem ČSSD, musel seznat vysoké angažmá HN. A to ve prospěch kandidáta vybraného Radkem Pokorným, Tomáše Petříčka. Přitom je velmi dobře známá podnikatelská i přátelská vazba R. Pokorného na majitele vydavatelství HN Z. Bakalu. Nic proti tomu. Každý se s někým přátelíme. Ale pokud prohrajeme nějaké volby, měli bychom svou prohru uznat a věnovat se něčemu jinému.

Bakalonovinám vadí výměna ministra zahraničí Petříčka. Své obavy „dokladuje“ frustrovanými hlasy několika blízkých Petříčkových spolubojovníků. Lidí, kteří se pro Petříčka v posledních týdnech mimořádně silně angažovali. Nemá smysl celou tu partu znovu vyjmenovávat. 

Ale takovou perlou všech perel mezi těmi, kdo vyjadřují obavy o osud vnitrostranické demokracie v ČSSD, je předseda pražské ČSSD Petr Pavlík. Možná, že by Pavlík měl příště HN nebo jinému médiu, pokud se na celou záležitost ještě někdo dotáže, sdělit, že je v konfliktu zájmů. Je totiž zaměstnán na ministerstvu zahraničí a pobírá plat jako poradce za vykonávání činností poněkud mysteriózního charakteru. Oprávněně se domnívá, že toto slastné zvyšování životní úrovně, které trvá řadu měsíců, může s novým ministrem skončit...

Je totiž velmi dobře známá skutečnost, že pražská městská organizace pod vedením Pocheho a jeho vykonavatele Pavlíka, využívá naprosto ostudně ministerstvo zahraničí k hmotnému zabezpečení několika svých členů. Počínaje náměstkyní Marxovou-Tominovou, jejímž pracovním úsekem je údajně péče o ženy v české diplomacii (její faktický pracovní úvazek bych odhadl průměrně tak na půl hodiny pracovního úsilí denně).

Pražská organizace ČSSD nejen, že je známá svým bezbřehým klientelismem, ale také naprostou politickou neschopností. V řadě průzkumů veřejného mínění se ČSSD v Praze pohybuje v posledních dvou letech mezi 1 – 2%.

Jako předseda pražské ČSSD Pavlík, poté co jeho organizace před více než dvěma lety prohrála komunální volby v Praze na celé čáře, takže v 58 zastupitelstvech Prahy a jejích městských částí není jediný sociální demokrat, zamítl jakoukoliv sebereflexi. On prý nemůže odejít ze své funkce předsedy pražské soc.dem., neboť by jej prý nahradil nějaký zemanovec nebo ruský agent. A tak tento zemanožrout a rusožrout přežívá dál v čele „své“ organizace a čeká. Čeká zřejmě na zázrak, protože organizace pod jeho vedením již není schopna ničeho. Naprosto ztratila akceschopnost a tah na branku.

Ti, kdo něco kritizují, v tomto případě předsedu Hamáčka, který odvádí slušný výkon ve vládní funkci, by se měli zamyslet sami nad sebou. Zejména, zda jejich „kritika“ sociální demokracii prospívá. Stačilo, myslím, že zhruba 6 – 8 týdnů před úplně zbytečným online sjezdem ČSSD působila tato strana rozhádaným dojmem. Pochopitelně. Nejsme přece v Severní Koreji, kde se lidé před volbami do jakéhokoliv orgánu drží za ruce a pějí sborové písně. Politický boj je prostě politický boj. Žádná selanka. A patří k demokracii.

Po jasném výsledku volebního sjezdu, který vyvolal Petříček a jeho stoupenci, by měli všichni bez výjimky složit zbraně a zklidnit mluvu. A soustředit se plně na přípravu voleb do sněmovny, které budou za půl roku.