Německé sdělovací prostředky mají rozpaky z Mnichova

Společnosti západních demokracií zde převažující, bez dominantních mocností, jako je Čína a Rusko, působí rozháraně a často protikladně. Kde jsou ty doby, kdy ztělesňovala budoucnost a naznačovala, že svět stojí před pozitivní epochou. Když se před půl stoletím - na začátku 80. let - tehdejší americký senátor Joe Biden poprvé zúčastnil bezpečnostní konference, byl Emmanuel Macron ještě dítětem a Angela Merkelová mladou nadějnou jadernou vědkyní na Akademii věd NDR. Situace se od této doby zcela změnila, letos se Mnichovské bezpečnostní konference Joe Biden účastnil více než jako host, ale prvního mezinárodním summitu poté, co složil přísahu jako prezident USA. Avšak nikoliv fyzicky, stejně tak jako Macron, který se mezi tím stal prezidentem a Merkelová po dvou desetiletích končící spolková kancléřka, ale digitálně vzhledem k pandemii.

Konference o bezpečnosti dnes řeší zcela jiné problémy odpovídající jinému rozestavění na světové šachovnici. Soustředila se na dlouho očekávané obnovení vztahů mezi USA s jejich evropskými partnery. Na virtuálním setkání kancléřky s americkým prezidentem, kterému je na začátku jeho funkčního období téměř 80 let, zatímco ona sama stojí před koncem 16letého funkčního období, mohla již jen slíbit kontinuitu ve své základní orientaci zahraniční politiky.

Ta bude určitě pokračovat, ať ji vystřídá křesťanský demokrat Armin Laschet, sociální demokrat Olaf Scholz, nebo představitel Spojenectví 90/Zelení Robert Harbeck. Nezakládá to nebezpečí přeorientování nebo dokonce odklon od základních hodnot západního partnerství.

Naopak ve Francii se Emamnuel Macron bude muset příští rok prosadit v tvrdé konkurenci s otevřeným výsledkem proti Marine Le Penové a jejímu extremistickému protievropskému programu.

To za situace, kdy zůstávají i za Bidena Spojené státy hluboce rozdělenou zemí, ve které by za čtyři roky mohl být Donald Trump opět tím, kdo volá: „Amerika je zpět“, jak poznamenává jeden z německých komentátorů. Na tomto pozadí se Joe Biden objevil na obrazovce v Mnichově s vědomím, že musí Washington nejprve znovu získat svou vůdčí roli a důvěru demokratického světového společenství. Vzdát se jakéhokoli napomínání partnerů NATO, které zejména Německo v minulosti pravidelně slyšelo od Donalda Trumpa. Takticky se přitom vyhnul sporu o ukončení německo - ruského projektu plynovodu Nord Stream, který však nadále doutná. Zkapalněný americký zemní plyn LNG hraje v globálním energetickém podnikání významnou roli. Spolkový ministr financí, vicekancléř Scholz chce podporovat jeho dovoz z USA - souběžně s výstavbou Nord Stream 2.

Druhým velkým problémem vztahů je postoj Německa vůči Číně, jejíž váha pro budoucí pořádek světa je mnohem větší než Ruska. Zásadnější pro západní alianci je proto kontroverze ohledně obchodní politiky s Čínou, přičemž Joe Biden zatím v Mnichově pouze předběžně naznačil, že se USA pod novým vedením budou držet svého demarkačního kurzu v komplexní systémové konkurenci s Čínou.

Pro německou ekonomiku se vztahy s touto supermocností však již dávno staly existenčním záchranným lanem, jak poznamenal Deutschlandfunk. Německo má z Číny ekonomický prospěch a těží z její zdravější ekonomiky než země ochromené pandemii - včetně USA. Toho dosáhla díky rychlé kontrole pandemie za pomocí přísných autoritářských nástrojů efektivně řízená diktatura.

To se děje vše v době, kdy světová komunita diskutovala přes obrazovku o své bezpečnosti v Mnichově. V době, kdy je stále víc znepokojené vnitřním napětím mezi rozdělenými realitami života mezi vůdci států, kteří vždy nesdílejí společné hodnoty . Plně to bylo vyjádřeno při panychidě ve Spojených státech, kdy se trpce konstatovalo, že její lidské ztráty během jediného roku překročily oběti II. světové války a bojů ve Vietnamu.