Jiří Vyvadil: Triumf

Těch důvodů jistě bude více. Ale bude to především tím, že ony východní státy nemusí řešit nějaké zásadní geopolitické otázky týkající se Evropy, protože to logicky nikdo od nich ani neočekává.

Zato Německo či Francie se bez úzkého, byť třebas někdy konfliktního dialogem s Ruskem prostě neobejdou.

Koneckonců, to, co se děje  v Sýrii, Libyi, v Náhorním Karabachu, ale i například v Bělorusku, či Venezuele zpravidla rozhodující měrou závisí především na postoji Ruska. A například alespoň částečné stažení ruských vojsk podél hranic by nebylo možné bez intenzivní osobní telefonické komunikace právě zmíněné Merkelové a Macrona, samozřejmě doplněné i telefonátem prezidenta Bidena, který na oplátku za zklidnění situace obratem zarazil cestu dvou amerických válečných lodí do Černého moře a náměstkyně ministra zahraničních věcí USA měla podle důvěrných zpráv dát ukrajinským poslancům nalejvárnu, že není vhodné v rozhovoru se státním tajemníkem Blinkenem zdůrazňovat otázku přistoupení Ukrajiny k NATO.

Proto samozřejmě opakované prosby českého premiéra na západoevropské rozhodující představitele, aby vyhostili alespoň po jednom diplomatovi dělali oprávněně dojem české politické blamáže.

Proto dnešní zpráva, že  Rusko zredukovalo počet nepřátelských zemí na pouhé dvě, a to USA a Česko, vyvolalo bezprostředně nadšené komentáře. Postavit jenom nás vedle USA proti hlavnímu nepříteli NATO a tedy i Západu rozhodně u nás zalichotilo.

Jan Hamáček neskrýval svou radost na tímto výsledkem a uvedl: Je to potvrzení toho, že Česká republika v kauze Vrbětice reagovala správně a česká reakce Rusko zasáhla natolik, že považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce

Stejně tak ve veřejnosti oblíbená předsedkyně TOP 09 Pekarová – Adamová neváhala nadšeně uvést   stručně, ale jasně: Ráda bych poděkovala ruské vládě za tuto čest.“

Tak hlavně, že je všechno v nejlepším pořádku.