Eman Pluhař: Migrace z Třetího světa si vynutí nový dialog Severu a Jihu

U „efektu hrdla láhve“ není autor zas tak nový a připomíná spíše tradici Římského klubu: pokud lidstvo bude skutečně muset projít tímto hrdlem nedostatku zdrojů, nepomůže dosavadní na střed orientovaná gradualistická politika nejmenších kroků a bude nutno učinit radikální rozhodnutí. Varovným znamením je, že v současné politice se touto radikalitou vyznačuje pouze extremismus (pravicový populismus), který by právě nová radikální politika měla vyřadit.

Ale naprosto originální je v pohledu na globalizaci a souvislosti s politikou vůči rozvojovým zemím. I tady kritizuje gradualismus. Globalizace ovšem má řadu předností i pro země bývalého Jihu, ale je s ní spojena celá řada závažných problémů, migrace, uprchlícké proudy, terorismus a nečekaně tvrdá hospodářská konkurence bývalých zemí Třetího světa (Čína). Technologický rozvoj v oblasti komunikace ale dnes na rozdíl od minulosti umožňuje přes internet přímou komunikaci Jihu a Severu, rozvojových zemí a západní společností. A mezitím také na západních universitách studují a učí ve značném množství „mluvčí“ Číňanů, Latinskoameričanů, Afričanů a Arabů. A tak za situace epochální ztráty moci Západu (Severu) nabývají nový význam stará rezidua z doby kolonialismu a rozvojové politiky, otázky starých hranic, které se evidentně na migraci podílí, ale i z doby privatizačních receptů Světové banky, které v žádném z bývalých vasalských států nikdy k žádnému hospodářskému zázraku nevedly ( i dnešní Rusko žije z vývozu surovin ). A na pořadu dne by se mohla s novou silou ocitnout otázka dotací do zemědělství Severu.

Ve zprávě komise OSN pro záležitosti Severu a Jihu (1980, pod vedením Willyho Brandta) je i řada dalších otázek a odpovědí. Sever se ovšem do značné míry kryje s pojmem atlantické společenství. Ale prezident Trump jako člen tohoto společenství v současné době místo dialogu s Jihem plánuje zeď na hranici s Mexikem. A v otázce Číny zřejmě sdílí spikleneckou teorii svého bývalého poradce Bannona o konkurenční válce dělníků z rozvojových proti dělníkům z rozvinutých zemí. Je to stejný blábol jako spiknutí globálního finančního kapitálu a antirasistické levice za účelem výměny obyvatelstva na evropském kontinentu. Nelze tedy jinak než dát za pravdu jednomu ze závěrů studie: „Prohlásit kolonialismus za ukončenou věc, je samo o sobě také koloniální akt.“