Draghi mluví o potřebě změn v Evropě

Mluvil o tom, že je potřeba uplatnit reformy ekonomiky jednotlivých zemí, tak aby vytvářely více pracovních míst a aby ochránily Evropu před hrozbou opakování krize. Mluvil také o stárnoucí populaci evropského kontinentu, v jejímž důsledku můžeme zhruba za deset let očekávat nižší růstový potenciál celého  regionu, protože se v zemích EU sníží  počty pracovních sil.

Draghi mluvil o potřebě demografických změn. Podle něj je do budoucna v Evropě  demografická změna, tedy především růst počtu obyvatelstva, základním předpokladem růstu evropské ekonomiky. Reformy hospodářství evropských zemí musí vést také  ke snižování dlouhodobé míry nezaměstnanosti. Vlády by měly podle prezidenta ECB přijmout opatření vedoucí ke „zvýšení produktivity pracovních sil“.

Cena za zpoždění  nezbytných reforem je, jak řekl Draghi, „jednoduše příliš vysoká“. 

Zejména pro Českou republiku (dodávám já), kde posledních 8 let prakticky stagnuje produktivita práce. Pozitivní změna nastává až v posledním roce, či  dvou, přičemž nás během necelých deseti let předběhli v úrovni produktivity práce  naši sousedé a současně konkurenti, tedy Slovensko a Polsko. Z toho hlediska je Draghiho výzva zejména pro nás velice aktuální.

Draghi znovu vyzval k hlubší integraci eurozóny, kde je potřeba obnovit důvěru ve vytváření společného institucionálního řešení. Šéf ECB uvedl, že evropští lídři by se měli stát více otevřenými k obchodu umožňujícímu evropským  firmám  vytvořit si konkurenční výhodu v globálním měřítku, která  by jim umožňovala realizovat produkci zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Finanční trhy ve světě, a zejména v Evropě, však v současné době ovládla nervozita. Nervozita se koneckonců přenáší i z americké ekonomiky, kde se podle statistických údajů z minulého týdne v  měsíci květnu  podařilo vytvořit podstatně méně pracovních míst, nežli analytici očekávali. To by mohlo znamenat, pokud se tento trend potvrdí i v červnu, první známky recese v americké ekonomice.

Německá ekonomika přitom, jako rozhodující ekonomika EU a náš největší obchodní  partner, roste slušnými tempy a očekává se, i přes snížení odhadu růstu HDP Německa z 1,8 na 1,7 %, že uspokojivý růst německé ekonomiky bude pokračovat až do konce roku.

Druhým nepříjemným faktorem, který vlil na finanční trhy nervozitu, je referendum o možném vystoupení Británie z EU, které se bude konat 23.6.

Burzy, resp. burzovní indexy všude v Evropě v těchto týdnech v zásadě klesají. I kurzy německých  blue chips akcií divoce kolísají a až na výjimky klesají. Zkrátka, finanční trhy, které mají tendenci přeceňovat problémy tohoto světa, přeceňují i dopady možného Brexitu.

V tomto týdnu se evropská měna zpevnila ve vztahu k dolaru, dokonce několik dní  až na úroveň 1,14 $ za euro. To ovšem vytváří - pokud by se jednalo o setrvalejší jev -  poněkud nepříjemnou situaci pro evropský export, protože to zdražuje evropské zboží na světových trzích.

Zkrátka, ve světové ekonomice je v současné době  celá řada neznámých. Jedním z nepříjemných faktorů, na který upozornila v těchto dnech i Světová banka, jsou zvětšující  se ekonomické problémy zemí, jejichž hospodářství je silně závislé na vývozech surovinových komodit. Přes jisté současné  oživení cen surovinových komodit (nejviditelnější je v těchto  dnech ropa, zemní  plyn, ale grandiózně vzrostly na naprosto nevídanou  úroveň také ceny cukru) dochází v posledních pěti letech k setrvalému poklesu cen jak průmyslových kovů, tak zemědělských surovin pro potravinářský průmysl.

To vše samozřejmě vede k chudnutí těch chudých zemí a  k bohatnutí zemí bohatých.…

Jiří Paroubek