Mediální mýtus 17. listopadu

Mediální zkratka, že 17. listopadu se zhroutil komunismus, je bohužel stále ještě široce akceptována. Přitom z historického hlediska se jedná minimálně o zavádějící, až mylnou informaci. Pokud komunisté chtěli, tak nechali demonstrace rozprášit silou a vládli by dál, nejspíš podle čínského modelu, do nějž by se režim zřejmě postupně transformoval. Ostatně takové úvahy se v ČSLA objevovaly a to samé platí i u ideologicky agilních jednotlivců (gen. Z. Zbytek, V. Biľak a další). Stejně jako v únoru 1948 však armáda do listopadových událostí nezasáhla, protože k tomu nedostala od vedení KSČ přímý rozkaz. Sám Jakeš, opozicí odříznutý od tehdejších událostí, nebyl příznivcem násilného potlačení protirežimních akcí.

17. listopad sehrál v kontextu hroutícího se komunistického bloku roli příslovečné zápalky. Pokud by nedošlo k demonstraci na Albertově toho dne, jistě by k tomu došlo třeba v prosinci 1989 nebo v lednu 1990. Komunistický systém už byl tak vnitřně zkorodovaný, že byla otázka měsíců, než se definitivně zhroutí.

A ještě jednou: dne 17. listopadu nepadl v Československu komunistický režim. Demonstrace, které se rozšířily záhy po celém Československu, pouze nastartovaly (urychlily) jeho pád. Současně jasně ukázaly na křehkost ,,socialistického zřízení" a jeho vnitřních rezerv. Po 41 letech tak byly jednou provždy podlomeny mocenské pozice vedoucích představitelů KSČ. Proces tohoto pádu probíhal v několika fázích a skončil zhruba prvními svobodnými volbami v červnu 1990.

Média by měla přesně a citlivěji informovat a přelomových událostech, kdy se rodily současné základy našeho demokratického zřízení.