Je předseda Ústavního soudu politikem či celebritou?

Když jsem se seznámil s nedělním rozhovorem předsedy Ústavního soudu P. Rychetského pro Českou televizi, nevěřil jsem svým očím a uším. Nepatřím mezi bezmezné obdivovatele A. Babiše a už vůbec nepatřím k jeho voličům. Ale z úst předsedy Ústavního soudu bych neočekával, že může tak výrazným způsobem sdělit svou politickou preferenci: „Já jsem nečekal, po listopadu, že můžeme mít předsedou vlády takovou osobu, jakou máme dnes z hlediska té její minulosti. To jsem si myslel, že už definitivně skončilo“. Myslím, že to není právě příkladný přístup k právu a to ze strany toho, kdo by měl být nejvyšším hlídačem práva a zákonů, Ústavy a ústavních zvyklostí. A neměl by posuzovat společenskou vhodnost či přijatelnost českého premiéra.

Pravděpodobně úplně stejný závěr učinil předseda Ústavního soudu Rychetský, a také např. tehdejší členka Ústavního soudu Wágnerová v září 2009, kdy se odvážili zcela neslýchaným způsobem zrušit Ústavní zákon (!), kterým se otevřela po hlasování příslušnými většinami obou komor českého Parlamentu cesta k mimořádným volbám v říjnu 2009 po pádu Topolánkovy vlády. Úkolem Ústavního soudu totiž je,  posuzovat běžné zákony, pokud jde o zákonodárný proces, ale rozhodně není jejich úkolem shazovat se stolu Ústavní zákony. Tedy zákony přijaté více než třemi pětinami poslanců a senátorů. To se v září roku 2009 stalo. Také tehdy zřejmě Rychetský s Wágnerovou došli k názoru, že přeci premiérem se nemůže po mimořádných volbách  do sněmovny stát reprezentant levice, jejíž strany (sociální demokraté a komunisté) měly v průzkumech veřejného mínění výraznou jasnou převahu nad stranami pravice. Podle prakticky všech zářijových průzkumů veřejného mínění by totiž volby v říjnu 2009 vyhrála s většinou mandátů ve sněmovně levice, což by umožnilo vznik menšinové vlády pod mým vedením. Rychetský s Wágnerovou ovšem podlehli jakémusi mesianistickému komplexu, a ten Rychetského drží zřejmě dodnes. Snaží se posuzovat, kdo je vhodnou figurou do čela vlády a kdo nikoliv.

Je to neslýchané a po takovémto vyjádření v jiné zemi světa s vyspělým demokratickým systémem a opravdu svobodným tiskem by takovémuto předsedovi Ústavního soudu bylo doporučeno alespoň částí médií, rezignovat ze své funkce.