Mimorozpočtová odpovědnost: Na řadě jsou Lesy ČR

S hrůzami, které se v lese zákonitě odehrávají, když stejná firma najatá na kácení smí dřevo i prodávat, vládu nedávno seznámil Nejvyšší kontrolní úřad. Nikdo totiž nezjistí, kolik toho taková firma porazila a prodala doopravdy, protože LČR kasírují dodavatelskou firmu jen na základě předběžných odhadů, které se provedly v lese nastojato. Podle NKÚ dodavatelské firmy při použití tohoto modelu doslova drancovaly lesy a vykácely až o 40 procent dřeva více, než podle smlouvy měly. Situace tak řvala, že dokonce i BIS upozornila, jak snadno je vystavován tento obrovský majetek úplatkářství, klientelismu a korupci.

Ministr Fuksa předložil vládě návrh, aby se Lesy České republiky nabídly několika velkým firmám podle tohoto modelu třeba až na deset let. Proti tomu začalo burcovat Hnutí Duha spolu s lesnickými profesionály a odbornou veřejností a v prvním kroku dosáhli aspoň toho, že vláda minulý týden nepatrně couvla a odmítla desetileté smlouvy, jako příliš dlouhé. Žádá kratší, jinak prakticky stejné. Jak Duha informovala na tiskové konferenci před druhým kolem vládního jednání, ostatní argumenty o hrozícím tunelu a lesní katastrofě, ve vládě duněly do hluchých uší.

A že těch argumentů je! Dokonce i interní dokumenty LČR dokazují, že samotný státní podnik by dal přednost tomu, co dělají všichni kolem, nejen státní lesy v sousedních zemích, ale i všechny soukromé. Vyznělo tak doporučení poradenské firmy AT Karney, kterou si na to LČR najaly, vyplývá to i ze zápisu zástupců LČR po poradě s advokáty.

Petr Jelínek ze Sdružení vlastníků a soukromých lesů na tiskové konferenci tlumočil běžnou reakci kolegů, když se ptal, zda by zvolili model LČR: „Nejsem přece blázen!“ Staří porovnat výsledky hospodaření ve stejných lesních podmínkách podle obou modelů a rozdíly tlučou do očí. Dokonce ani Vojenské lesy a obecní lesy nepoužívají model prodeje dřeva „na pni“, protože by to byla hospodářská sebevražda, nemluvě o kriminálních příležitostech.

Hnutí DUHA porovnalo prodej dřeva Lesů ČR a Lesů města Brna, tedy lesy dvou veřejných vlastníků na stejné lokalitě. Když Lesy ČR na Brněnsku prodávají dřevo přes těžařské firmy „na pni“, po odečtení nákladů dosahují čistého výnosu 600 korun za kubický metr. Lesy města Brna (stejně jako každý jiný) prodávají své dřevo samy potom, co je soustředí na odvozní místo a vytřídí podle jakostních kategorií. Pak mají výnos 1021 korun na kubík. Ale dokonce i LČR někde prodávají na odvozním místě a dosahují tam lepší ceny, byť hluboko pod tím, co sousední Lesy města Brna. Rozsah problému hrozícího lesního tunelu v LČR je třeba poměřovat tím, že státní lesy ročně prodají (nebo aspoň v tržbách vykážou) čtyři miliony kubíků. Kdyby na každém tratily dvě stovky, o které se pak někdo s někým podělí, máme tu půlmiliardu, kterou nám zmařil Michálek, zase zpátky…

Špatného je ale víc. Všechny koaliční strany sice mají překrásné ekologické pasáže ve svých volebních programech, ale drancování státních lesů, které představují 13 procent české krajiny, je pro ně přijatelné. Holoseče nás nepřipravují jen o dřevo. Vodní srážky, které by se v lesní krajině zadržely, stékají po vyholeném povrchu a dostávají zbytečně formu povodní. Pár velkých firem, které dostanou od LČR lesy fakticky do pronájmu (byť to formálně zákon zakazuje), ničí lokální konkurenci a zbavují práce místní dělníky (nahradí se dovezenými Mongoly a Ukrajinci) a živnostníky, nemluvě o malých provozech na zpracování dřeva. Revírníci se bojí velké akciovky kontrolovat, protože v poměrech, kde na první pohled něco nehraje, okamžitě přijdou o místo. Vedení LČR také začalo pro jistotu „privatizovat“ hájovny, snad aby svůj vlastní odborný personál, který by mohl zkoušet prosazovat přístup dobrého hospodáře, vystrnadilo co nejdál od místa činu. A rabované a kradené dřevo pak na trhu kazí ceny všem.

Dá se s tím něco dělat? Ministr Fuksa předtím působil v Příbrami a tam bývala laťka jinde. Doplňme proto náš výklad zajímavou pasáží z webu ihned.cz. Takhle pěkně psali o Fuksovi před volbami 2010 v článku o českém Palermu:

V době, kdy byl ve vedení radnice, se v Příbrami odehrály děsivé věci. Nálož v autě čekala v roce 1999 na manželku policisty Miroslava Horňáka, která po explozi přišla o nohy. Cílem bombového útoku se o rok později stala místní advokátka. V roce 2003 byl nedaleko Příbrami zavražděn podnikatel Šebesta, v jehož dlani policisté nalezli prázdnou nábojnici - symbol mafiánského varování. Podezření ulpělo i na radnici. Před rokem 2002 velkou část městských zakázek dostávala firma IDOS Lubomíra Kašáka, švagra místopředsedy TOP 09, tehdy lidovce Miroslava Kalouska.

Firma přitom sponzorovala jak kampaň starosty Vacka, tak Fuksovu ODS. Mluvilo se o tom, že jsou zakázky předražené a že to ví i vedení radnice. Zakázky za více než sto milionů dostal od města i manžel tajemnice příbramské radnice.

Úředníci byli prošetřováni i kvůli rekonstrukci kulturního domu. Část objektu měl v pronájmu fotbalový boss, kontroverzní podnikatel Jaroslav Starka (který v roce 2005 přežil útok nájemného vraha). Nájem neplatil s tím, že si odbydlí investice použité na rekonstrukci. Bylo podezření, že faktury, jež Starka městu posílal, byly nadhodnocené. Spor o oprávněnost faktur radnice pod vedením Fuksy nechala prošetřit. Úředníci byli po dlouhém procesu zproštěni viny.

Dokumenty, které měly prokazovat předražování zakázek, na radnici zabavila policie v dubnu 2002. Fuksa i dnes trvá na tom, že zakázky byly v pořádku. "Policie si odvezla dokumenty a po letech bylo prověřování uzavřeno s tím, že nebylo shledáno porušení zákona," řekl. Samotné vyšetřování však bylo hned zpočátku narušeno. Pár měsíců po razii zastřelil Kašáka společník Zdeněk Němec, který údajně po střelbě spáchal sebevraždu.

Za aféry byli obviněni jen řadoví úředníci, přestože podle Libora Gregora, někdejšího šéfa policejního týmu zabývajícího se příbramskou kauzou, byli mezi hlavními podezřelými i lidé z vedení radnice. "Kdyby policisté využili všech možností jako institutu ochrany svědků, vyšetřilo by se mnohem víc," řekl Libor Gregor.