Lidé silně vnímají rozdělení české společnosti

Další jedna pětina (21%) lidí se domnívá, že ve společnosti stojí proti sobě dvě skupiny lidí: na jedné straně obyčejní lidé a na straně druhé nepočetná společenská špička. Jen necelá desetina lidí u nás si myslí, že neexistují velké přehrady mezi různými společenskými skupinami. Je přitom zajímavé, že společnost rozdělenou na „my a oni“ vidí z 30% lidé levicově orientovaní a naopak má tento názor jen 17% těch, kteří sami sebe řadí k pravici. O tom, že naše společnost je tvořena třemi světy, je přesvědčeno 44% pravicových voličů a jen 32% voličů levicových. Nepřekvapivě větší skepse převládá – pokud jde o soudržnost společnosti – mezi levicovými voliči (7%) a 11% těch, kteří se hlásí k pravici.

Většina respondentů (47%) se domnívá, že v české společnosti převládá prosazování názorů silou a nátlakem. O tom, že převládá snaha o porozumění a dohodu, je naopak přesvědčeno 27% respondentů. 25% je ve škále názorů někde uprostřed. Pokud jde o majetkové rozdíly, 67% lidí se domnívá, že ve společnosti převažuje závist vůči úspěšným a opak si myslí jen 13% lidí. Naopak, celkem vyrovnaný pohled panuje na ochotu či neochotu pomáhat skupinám sociálně vyloučeným: 35% lidí se domnívá, že převažuje neochota. Naopak 36% se domnívá, že převažuje ochota. A 27% respondentů nemá vyhraněný názor na tuto otázku.

Z další části průzkumu je zřejmé, že skeptičtější vidění těchto tří oblastí mají lidé se špatnou životní úrovní a voliči levice.

A jak vidí lidé pořadí morálně volných vlastností, které by si měly osvojit děti?

Na prvním místě zůstává od posledního měření v roce 2015, a to s poměrně významným odstupem, smysl pro spravedlnost. Na druhém místě se podobně jako v roce 2015 objevuje vstřícnost a otevřenost a na třetím místě tolerance a respekt k odlišnostem. Na čtvrtém místě se objevuje, což je změna oproti roku 2015, nesobeckost – altruismus. Ale na pátém místě už je to schopnost vyznat se, umět v tom chodit. Což je rovněž posun vzhůru oproti předchozímu šetření před třemi lety. Na šestém místě je prosazování vlastních názorů. Na sedmém, schopnost vyniknout a až na osmém místě skromnost a šetrnost.

A jaký pohled v naší společnosti převládá?

Podle průzkumu lidé vyjadřují s 61% na prvním místě podporu demokratickému systému. Na druhém místě je to možnost seberealizace pro většinu lidí s 58% a na třetím místě s 57% je to pocit svobody pro každého. Lidé pravděpodobně silně akcentují ve svých vyjádřeních ekonomickou prosperitu Česka v posledních letech a promítají ji do své osobní situace.

Až na dalších místech se s 47% objevuje pocit národní sounáležitosti, s 38% je to souhlas se společenským systémem, ale také s rovností příležitostí. S 34% jsou to společné sdílené mravní hodnoty. A teprve za těmito hodnotami se objevuje rovnost mezi lidmi (26%) a důvěra mezi lidmi (24%).

V každém případě průzkum CVVM ukazuje to, že zdrcující část české společnosti vnímá jako realitu de facto třídní rozdělení společnosti do skupin, které mají rozdílné sociální i politické zájmy. Zajímavý je pohled dospělých na to, jak vnímají vlastnosti, které by si měly osvojit děti. Zajímavá je akcentace smyslu pro spravedlnost, vstřícnosti a otevřenosti a tolerance s respektem k odlišnostem. A koneckonců zajímavý je i z posledního segmentu průzkumu optimismus, který vyvěrá ze současného dění ve společnosti, včetně podpory demokratického systému a ocenění fenoménu svobody a pocitu příslušnosti k Evropě. To jsou velmi pozitivní závěry.

Jiří Paroubek