Bývalí vězni koncentračního tábora Dachau volají o pomoc státy, ze kterých byli vězňové. Očití svědkové odcházejí, je třeba zachovat památník. Právě uplynulo 80 let od zřízení tohoto prvního nacistického tábora

Prezident Mezinárodního výboru bývalých vězňů Dachau Pieter Dietz de Loos vyzval při příležitosti 80. výročí zřízení tohoto tábora nacisty k zachování památky obětí německých zločinů. Obrátil se na vlády států, z nichž přišli do Dachau vězňové, aby poskytly podporu zachování památníku Dachau. „Očití svědkové nacistických zločinů odcházejí jeden po druhém. V zájmu paměti tábora musí být větší zapojení zemí, z nichž přišli vězňové,“ řekl Dietz de Loos a dodal, že „jinak vzpomínky na oběti upadnou v zapomenutí.“ Památník na území bývalého koncentračního tábora byl založen dvacet let po skončení druhé světové války - v roce 1965, a to díky úsilí bývalých vězňů. Každý rok tábor a tamní muzeum navštíví téměř milion lidí z celého světa. Dachau byl první koncentrační tábor, který nacisté zřídili poté, co se Adolf Hitler chopil moci. Zpočátku byl určen pro politické oponenty Hitlera a jeho strany - především komunisty a sociální demokraty. Později zde byli vězněni zejména kněží, Židé, cikáni a ruští váleční zajatci. Táborem Dachau prošlo přes 200 000 osob z více než 30 zemí, z nichž pravděpodobně 25 613 osob zemřelo přímo v táboře, další zemřeli po transportu do jiných táborů, zejména Osvětimi. Tábor v Dachau se stal cvičištěm a vzorem pro ostatní koncentračních tábory vytvořené nacisty v Německu a jiných částech Evropy. Většina velitelů dalších koncentračních a vyhlazovacích táborů prošla prvním výcvikem v Dachau. . Tábor v Dachau byl po krátkých bojích s SS osvobozen Američany 29. dubna 1945. Američtí vojáci, zděšení pohledem na hromady zmasakrovaných a mrtvých těl a na železniční stanici 50 vagonů v nichž bylo okolo 2 tisíc mrtvých vězňů, zabitých nebo vyhladovělých, další se nacházeli v agonii, postříleli všechny příslušníky SS, kteří se jim dostali do rukou. V listopadu 1945 byl v Dachau zahájen proces s bývalým velitelem tábora Martinem Weissem, z tábora uprchl dne před osvobozením, a 33 příslušníky SS. Naprostou většinu odsoudil americký soud k trestu smrti oběšením, tři obvinění dostali trest deseti let. V devíti případech byl před vykonáním trest smrti změněn na dlouholetý žalář. Rozsudky smrti byly vykonány v květnu 1946.