Bundeswehr odejde z Afghánistánu

Vždy jsme říkali, že jdeme spolu, prohlásila na veřejnoprávní stanici ARD, při řešení společných naléhavých věcí. Jako je vývoj na ukrajinsko-ruské hranici, nebo při současných jednáních o jaderné dohodě s Íránem. Hlavně však v posledních dvaceti letech v Afghánistánu, kde je nasazeno na 1300 příslušníků Bundeswehru v rámci desetitisícové armády NATO. Jejich cílem bylo uklidnit a stabilizovat zdejší situaci v boji s teroristy a nyní převážně s Talibánem. 

 Ten nyní oznámil, že se nebude účastnit jednání o budoucnosti této země v Turecku tento měsíc, dokud zahraniční jednotky neopustí zemi. Nedojde proto k plánovanému summitu, prohlásil její mluvčí. Na základě únorové vzájemné dohody vyjednávačů Talibánu a USA, že k stažení dojde do 14 měsíců, Joe Biden oznámil, že tento proces urychlí a oznámil zářijové stažení všech vojenských složek USA.

Své síly do této doby stáhne i Velká Británie, když tak před tím již učinila Francie. Praha oznámila, že se tohoto stažení také zúčastní. Vše se děje s vůlí ukončit nekonečné boje v Afghánistánu, kterým předcházela již před zásahem NATO neúspěšná britská a sovětská intervence. Přitom americké zpravodajské služby upozornily, že Talibán je přesvědčen, že se stane konečnými vítězem.

Afghánské vládní síly sice ovládají velká města a snaží si udržet řadu venkovských oblastí. Po odchodu jednotek NATO se dostanou zřejmě do kritické situace.

 Německý tisk poznamenává, že odchod z Afghánistánu nikterak neznamená, že vztahy vůči USA se oslabují. Naopak , jak se ukazuje, Bidenova administrativa bude nadále trvat na tom, aby Spolková republika přispívala řádně na společnou obranu, přerušila výstavbu plynovodu Nord Stream II s Ruskem a nevyloučí ani nasazení Bundeswehru v jiných světových oblastech podle přání Washingtonu.