Zaprodá nás Okamura za post předsedy sněmovny vládě Spolu a Pirstanu?

V Evropě se vytvořily dva typy národně konzervativních stran. V Německu AFD, v Rakousku dnešní Svobodní a u nás nepochybně nyní i Okamurova SPD. Jsou nesmiřitelné, nenávidí migranty až tak dalece, že by je stříleli na potkání a kategoricky odmítají existenci covidu a tím i potřeby opatření proti nim. Jsou v izolaci mají stabilně 10- 12% a nikdo s nimi vládu nevytvoří.

A potom jsou národně konzervativní strany de luxe, které jsou rovněž tvrdé, ale znají míru. A příkladem tohoto útvaru jsou tři strany v Itálii Lego, Bratři Itálie a Forza stařičkého Berlusconniho, které spolehlivě dohromady mají cca 50% a reálně velkou naději, že nejúspěšnější z dvojice  jejích vůdců a jedné vůdkyně bude budoucím předsedou třetí ekonomicky nejsilnější země Evropy. A docela bych mu i držel palce. Změna je život.

Ale vraťme se k této ubohoučké zemičce.

Po včerejšku se nebudu až do voleb účastnit soutěže počítání, kdo má kolik mandátů. Pokud by totiž Okamura splnil svou výhružku, ani 35% Babišovi nebude stačit k tomu, aby byl premiérem. A ta pro většinu národa odpudivá pravicově – progresivistická vláda si už může rozdělovat křesla. A stane-li se Okamura za odměnu předsedou Poslanecké sněmovny, co více by si mohl přát. Na jakékoliv ministerské křeslo nemá, i když i tato vláda má některé povedené tupce typu ministra Metnara.

Chci skončit i tím, že jsem takový vývoj neočekával  a slibuji, že pro nejbližší období žádné prognózy pro českou politiku avizovat nebudu.