Zajimavá kniha: Perspektiva a jiné optické klamy

Phoebe McNaughtová

Perspektiva a jiné optické klamy, 1. české vydání, překlad P. Holčák, Dokořán 2010, 72 str. váz.

Nakladatelství Dokořán pokračuje ve vydávání zajímavých populárně vědeckých titulů, přístupných i pro studenty střední školy.

Kniha není o historii perspektivy či deskriptivní geometrie, jak bych si přál jako učitel matematiky a deskriptivní geometrie. Trochu více i o historii geometrie a stavebních hutí, které přenesly znalosti z antiky, pythagorejců najdete v knize  Františka Kadeřávka: Geometrie a umění v dobách minulých. Půdorys, Praha 1997. Na Internetu byl odkaz na prezentaci v Powerpointu Alžběty Valčíkové ze ZČU, ale soubor se mi nedařilo stáhnout. Našel jsem práci na webu Gymnázia Cheb, ve které byla zmínka i o historii perspektivy, ale tento text nešel stáhnout, zobrazoval se jen jako webová stránka. Historii deskriptivní geometrie, v jejímž rámci se dnes perspektiva učí, je na české wikipedii. Rozsáhlejší heslo  bylo v ruštině. A v tomto jazyku se dá na Internetu najít i originální kniha Gasparda Monge, který založil deskriptivní geometrii, ale historie perspektivy je spojována se jmény Albrechta Duerera a Brunellesciho, jak o tom píše autorka knihy „Perspektiva a jiné..“

Protože kniha skutečně není o historii perspektivy, o čem tedy vlastně je? Je skutečně  o různém zobrazování, o tom, jak se  nejen člověku něco jeví jinak, než jak jsou nějaké předměty nebo přírodní jevy ve skutečnosti. Kniha tedy obsahuje řadu reprodukcí obrazů např. M. C. Eschera, kterého v knize o optických klamech znalý čtenář očekává. Kolega architekt Milan Jíša mě upozornil, že způsob zobrazování právě Eschrerem se označuje jako iluzivní perspektiva.  Kniha je psána ta, že na jedné straně je text, např. o kolmém promítání, na  druhé  straně je příslušný obrázek, který bývá i pod textem.  Trochu nevhodným se mi jeví, že na černém pozadí je bílý obrázek, takže je obtížné takový obrázek prohlížet. Rovněž se mi zdá, že bylo vhodnější použít větší písmo, ale to byl bylo nutné použít větší formát knihy. 

Místo termínu šikmé promítání jsem se naučil na univerzitě používat promítání kosoúhlé, ale to je detail. Termín, který použil překladatel je ale zřejmě pro běžného čtenáře srozumitelnější. Pro ilustraci další názvy kapitolek „izometrický systém“,¨“jednoúběžníková perspektiva“, „stroje na kreslení“, „něco ze základů perspektivy“, „stíny“, atd. 

Kniha má tedy za cíl přiblížit nejen perspektivu populárním způsobem i pro studenty nižších ročníků střední školy. Vzhledem k tomu, že v současnosti není výuka deskriptivní geometrie, v jejímž rámci se perspektiva vyučuje, povinným předmětem na gymnáziu, tak může přiblížit nejen studentům, ale i třeba budoucím grafikům či malířům. Ostatně na zadní straně obálky knihy se čtenář dočte, že autorka knihu je  anglickou průmyslovou grafičkou a malířkou. Proto nemůžeme hledat v knize exaktní výklad zobrazovacích metod a perspektivy. Navíc by se to sotva sneslo s populárním přístupem. 

Značná část knihy  je věnována klamům, přeludům, nechybí zmínka o fata morgáně, brockenském přízrakům, gloriole, „trikům“, které používají grafikové a malíři pro vyvolání prostorového dojmu na vyobrazeních (rozmazané objekty připadají divákovi, že jsou vzdálenější). Vedle světoznámých obrazech či grafikách zmiňovaného M. C. Eschera, se kterými jsem se setkal již před 26 lety v knize Matematické důkazy Ruedigera Thiele, jsou v knize  i obrazy jiných autorů, na kterých autorka ukazuje vyvolávání různé velikosti ve skutečnosti stejně velkých kruhů atd. 

Autorka se tak logicky dotkla i  principům vidění člověka (obr. na str. 53  ukazuje  zrakovou dráhu, zrakový a percepční systém a detekci světla), ale také je v knize ilustrace o vidění včel. 

Kniha je zdařilým příspěvkem k popularizaci nejen perspektivy. Vzhledem k poměrně vysoké ceně cca 200 Kč a rozsahu cca  72 str. bych viděl raději větší formát a písmo. 

V nedávné době vyšlo i několik jiných knih, které jsou vhodné nejen pro čtenáře se zájmem o zobrazování, ale i zlatém řezu, který se v malířství používá (dvě knihy podobného názvu Zlatý řez a Zlaté číslo rovněž vydavatelství Dokořán, ale i kniha Zlatý řez Vlasty Chmelíkové v Edici Dějiny matematiky), ale také kniha o českém geometrrovi Janu Sobotkovi (rovněž v Edici Dějiny matematiky).