Víme co vlastně děláme?

Nemíním tu nyní pitvat většinou známou podstatu rozdělení libyjských mocenských klanů. Pro ilustraci stačí jen připomenout, že libyjská královská rodina pocházela z východu, a proto mávají „povstalci“ monarchistickými vlajkami, a plukovník Kaddáfí byl ten, kdo tuto rodinu svrhl z trůnu a předal moc „lidu“, což byl postupem času jeho klan a příslušníci klanů blízkých. A aby se to celé pletlo ještě víc, je třeba mít v patrnosti i to, že obyvatelé Libye netvoří jeden národ, ale je rozděleno do několika dost odlišných etnických kmenů.

No a když se mi takto alespoň zjednodušeně a maličko podařilo pochopit příčinu vnitřního libyjského střetu, přišly letecké údery západních velmocí...

No a tady to začíná být zajímavé a přitom pochopitelné málo. Rada bezpečnosti OSN svojí rezolucí, pro nezávislého pozorovatele překvapivě, vytvoření tzv. bezletové zóny nad suverénním arabským státem povolila. To překvapení plynulo z toho, že Rusko a především Čína nehlasovali proti. Potíž začíná v okamžiku, když hledáme odpověď proč Francie, Británie a poněkud zpovzdálí i USA najednou vsadili na bůhví koho v Benghází a zahájili, podle všeho dopředu připravený úder? Odpověď jsem dosud nenalezl!

Já vím, budete oponovat zdůvodněním, které použila RB OSN a která papouškují naše směšně a naivisticky válkychtivá média. Neumožnit Kaddáfího jednotkám masakrovat civilní obyvatelstvo.

Ale co je tím míněno?

"Chybí mi informace, které tito politici mají (míněno vrcholní zástupci USA, Francie a Anglie), že by tam došlo k masakrům. Na začátku konfliktu bylo málo informací o tom, co se děje v Libyi, doufám, že oni mají jasnější obraz než my," řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes v televizních Otázkách Václava Moravce. Ještě dříve tentýž muž otevřeně uvedl, že nezná ty, kterým bychom měli vojensky pomáhat k získání moci.

To jsou naprosto klíčová slova! Rada bezpečnosti OSN cosi schválí a členské země téže organizace „nemají informace, jimiž disponují ti, co cosi schválili“! A přesto rezolucí podpoří! Nejsem naivní a vím, že mezi rovnými jsou vždycky ti rovnější a v zahraniční politice důležitější. Nicméně pak nerozumím témuž Karlu Schwarzenbergovi, který národu sdělí, že zapojení NATO do války proti Libyi Česká republika podpoří. Pravda, zdůvodní to tím, že nechce, aby si velké země dělaly na evropském dvorku samy cosi bez kontroly, nicméně aniž by znal pozadí, tak to celé klidně podpoří a nás, jako členy aliance do dobrodružství, o jehož konci nikdo neví nic, klidně vtáhne!

Kde to jsme, dámy a pánové? S lehkostí sobě vlastní, či vlastní současné české vládě, vystavujeme nějaké bianco šeky, aniž bychom tušili, co nás to bude v budoucnu stát. Jak se zachováme až třeba bude nutné do libyjských písků poslat naše vojáky? Co uděláme, když „vybojujeme“ moc pro daleko více radikálnímu islámu nakloněný režim? Co budeme dělat až nová „demokratická“ Libye přestane plnit roli síta pro africké uprchlíky a tito zaplaví nejdříve Itálii, Francii a pak i nás?

Je toho zkrátka dost a dost, co by nám měl někdo vysvětlit. Už třeba i proto, že už i Liga arabských zemí čerstvě konstatuje,že se letecké útoky odchýlily od rezoluce OSN a při bombardování dochází k obětem na civilistech.