Primitivní opožděný antikomunismus

Pravicoví pseudodemokraté totiž nepočítali s tím, že komunisté budou i v roce 2011 představovat významnou sílu na politické scéně a předpokládali, že několik let po „sametu“ jejich elektorát vymře. To se však nestalo a pravice toho využila – mohla před každými volbami strašit rudým nebezpečím, které ztotožnila s levicí jako celkem. Různí Štětinové a Mejstříkové, kteří nemají žádný program, jímž by oslovili voliče, se soustavně zviditelňují na laciném antikomunismu. Za to jsou také královsky placeni. Je paradoxní, že nejvíce řinčí zbraněmi proti komunistům bývalí svazáci, udavači a čekatelé na členství v KSČ. Proč se raději spolupracovník StB Štětina a jemu podobní nevěnují nějaké užitečné činnosti jako je tvorba nových pracovních míst nebo boj proti korupci? 

Kdyby rostla životní úroveň a kupní síla obyvatelstva, volit KSČM by nebylo potřeba. Vláda však dělá pravý opak – úměrně se zvyšujícícm se počtem multimilionářů roste i chudoba většiny populace. Neoliberální pravice likviduje střední třídu, která balancuje na hranici bídy, zatímco toleruje obrovské plýtvání se státními financemi. V situaci, kdy se tunel Blanka prodraží o dalších deset miliard, se zoufale hledají dvě miliardy na platy lékařů. Už jen naivní snílkové věří, že když si dnes utáhneme opasky, zítra se budeme mít lépe. V režii pravice se však obyčejní lidé žádných světlých zítřků nedočkají a naopak se jejich pauperizace prohloubí na úkor různých Řebíčků, kteří si prostřednictvím státních zakázek pořizují jachty a nemovitosti v emirátech. V konfrontaci s kauzami Drobil a Vondra se vrcholně trapná a bezobsažná fráze „Padni komu padni“ stala jen omšelým heslem z billboardů. Ještě štěstí, že máme ty naše soudruhy! I když jsou dnes prakticky neviditelní, vždy poslouží jako dobrý fackovací panák. 

Domnívám se, že nakonec k zákazu KSČM nedojde – jen se toto téma použije na momentální odpoutání pozornosti od skandálů a asociálních opatření vlády a až splní svůj účel, v tichosti se pohřbí a znovu před volbami se opráší a vytáhne. Pravice má totiž eminentní zájem na existenci komunistů – bez nich už by neměla kým strašit lidi. Pokud by k zákazu KSČM došlo, její členská základna by se přesunula do strany pod jiným názvem a nic by tak nebránilo případné vládní účasti tzv. postkomunistů v koalici s ČSSD. To už vůbec není v zájmu pravice.

A na závěr pro pobavení, co si vášnivý antikomunista a pravdoláskař Štětina myslel o KSČ před 34 lety: „Jsem stoupencem socialistického uspořádání společnosti. Zastávám zásadu nutnosti diktatury proletariátu v prvním období socialistické revoluce. Silná komunistická strana, budovaná na principech vědy a morálně historických kritériích je podle mne jediná síla, která může změnit společnost v současně třídně a ekonomicky rozděleném světě.“