Poslanci brání přijetí klíčových protikorupčních zákonů

1. Zdanění hazardu – hazardní koalice ve složení ODS, ČSSD, KSČM a 3 poslanců VV schválila návrh zákona, na základě kterého ponechává 2,7 miliard Kč loterijním společnostem. Tyto prostředky by měly loterijní společnosti přerozdělovat na „veřejně prospěšné cíle“, nicméně minulý rok nám jasně ukázal, že mnohdy končily ve fiktivních společnostech, komerčních muzikálech či opět zcela neaktivních účelově založených sdruženích, které nejevily známku aktivity. Původně tyto prostředky měly směřovat do českých měst a obcí, nicméně hazardní lobby dosáhla své a tento návrh bude tento týden projednávat senát.
2. Zrušení anonymních akcií – pokud si myslíme, že aspoň zde naši politici zasloužili na pochvalu, tak jsme opět na omylu. Měli k dispozici přímo 2 varianty skutečného řešení od expertní skupiny Nadačního fondu proti korupci a občanského sdružení Veřejnost proti korupci a to v paragrafovém znění - zaknihování v centrálním depozitáři (rakouský model) anebo imobilizace (francouzský model). Do sněmovny bohužel míří varianta, ve které anonymní akcie budou moci být převedeny rovněž na akcie na jméno a tyto akcie tak nebudou v reálném čase opět dohledatelné bez součinnosti dané společnosti. Navíc převedení anonymních akcií by mělo být v účinnosti až od roku 2016, což je jednoznačně příliš pozdě!
3. Zákon o státní službě – Česká republika je jedinou zemí EU, která nemá zavedený zákon o státní službě. Poslanecká sněmovna bude popáté hlasovat o odložení účinnosti tohoto zákona přitom neustále doplácíme na jeho absenci – nutně potřebujeme politicky nezávislou státní správu, stanovení jejich práv a určitou záruku její kontinuity. Všichni máme na paměti kauzu Drobil a veškeré okolnosti tohoto případu.
4. Zákon o veřejných zakázkách – do senátu rovněž míří zcela děravý zákon o veřejných zakázkách. Zásadní problém dnešní doby – anonymitu vlastnictví – vyřešil ve svém paragrafovém návrhu Nadační fond proti korupci a občanská společnost Veřejnost proti korupci, ve kterém každý vítěz veřejné zakázky má povinnost doložit vlastnickou strukturu až po fyzické osoby. Tento návrh převedl do legislativní podoby doporučení NERVu, navázal na doporučení Rady EU pro ČR, získal podporu Americké obchodní komory či například Zindexu. Navíc získal pozitivní posudek Evropské komise. Bohužel tento návrh nebyl přijatý a současná vládní novela odmítá konflikt zájmů jakkoliv řešit – vítězové veřejných zakázek budou u podezřelých případů i nadále fiktivními podniky s nedohledatelnými vlastníky a veřejné prostředky budou i nadále odtékat na tropické ostrovy. Vzpomeňme si na kauzu Izip, Opencard a řadu dalších.

Bedlivě sledujte, kteří poslanci a v jaké podobě dané zákony schvalují. Najdou se totiž mezi nimi i takoví, kteří kvalitní návrhy se snaží prosadit. Jestliže nicméně bude i nadále naše legislativa takto děravá (například v zákoně o veřejných zakázkách) a nepřipravená (například na whistleblowery), pak nemůžeme předpokládat, že se podaří korupci jakkoliv omezit.