Němcová v kauze Rath nejednala v duchu Ústavy ČR.

Především je třeba si uvědomit zásadní skutečnost a to na samém počátku tohoto příběhu. Policie ČR zadržela poslance Ratha pro podezření ze spáchání trestného činu přijetí úplatku a pro podezření z manipulace s veřejnou zakázkou. Zdůrazňuji pro podezření ze spáchání trestných činů. O vině či nevině Davida Ratha přeci bude rozhodovat s konečnou platností soud.Jedině  v soudním řízení se může z podezřelého stát obviněný.Dokud nebude ve věci vynesen pravomocný rozsudek nelze tvrdit, zda prozatím podezřelý David Rath trestný čin spáchal, či nikoli. Odst.5, čl. 27 Ústavy ČR jasně říká, že poslance či senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. V této souvislosti se nabízí otázka, kde se vzalo v Miroslavě Němcové přesvědčení, že v případě poslance Ratha již došlo ke spáchání trestného činu.Nechci spekulovat zda to bylo z důvodu přepracovanosti či noční rozespalosti paní předsedkyně, nebo z důvodu její předpojatosti k osobě Davida Ratha, nebo z jiných důvodů, to však není pro věc samotnou  podstatné.

Podstatnější je, že poté co Miroslava Němcová obdržela  oznámení Policie ČR o zadržení poslance Davida Ratha, začala jednat ne tak jako vysoký ústavní činitel. Tedy především rozvážně, moudře, nestranně, s respektem k Ústavě této země a  povinnosti hájit z pozice ústavního činitele parlamentní demokracii. Naopak poněkud překotně vydává a na hranici hysterie informuje veřejnost, že dala souhlas k odevzdáním zadrženého poslance Davida Ratha soudu.Soud rovněž nelení a uvrhne na podezřelého ihned vazbu.Tu "patřičně" zdůvodní a z podezřelého Davida Ratha se stane rázem vazebně stíhaný poslanec. Kladu si v této souvislosti otázku. Musela Miroslava Němcová takto jednat ? Odpovídám si nemusela a dokonce neměla, pokud by však trochu myslela a zejména jednala jako vysoký ústavní činitel. Nestalo se a tedy zpět k čl.27 odst.5 Ústavy, který mimo jiné říká, nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit.Z dikce  uvedeného čl. 27 Ústavy ČR je naprosto zřejmé, že Miroslava Němcová nebyla povinna souhlas orgánům činných v trestním řízení vydat.Měla dokonce 24 hodin času na rozmyšlení,  ev.svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.Neudělala ani jedno ani druhé. Sama, v rozporu s čl.27 , odst.4 Ústavy rozhodla  o zahájení trestního stíhání poslance bez souhlasu  komory jejímž je členem. Tímto rozhodnutím odstartovala paní předsedkyně komediální frašku o přepravě vazebně stíhaného poslance na jednání Poslanecké sněmovny,o jeho "dodatečném" vydání  sněmovnou, včetně její úporné snahy, aby jednání proběhlo jako neveřejné.Pokud by ctila Ústavu, mohla nás všechny a sama sebe ušetřit ostudné blamáži a dát tak průchod  ústavou zaručenému právu poslance Davida Ratha na spravedlivý proces.

Považuji proto jednání Miroslavy Němcové za bezprecedentní ukázku neprofesionality a hysterie hraničící až se zneužitím vysoké ústavní funkce, kterou tato nedůvěryhodná osoba zastává.O neprofesionalitě předsedkyně sněmovny svědčí rovněž i její další rozhořčená veřejná vystoupení  v kauze Rath. Nemám chuť a ani sílu je na těchto stránkách připomínat. Je však s podivem, že tato odvážná žena nedala průchod svému rozhořčení tváří tvář poslanci Rathovi při jeho posledním vystoupení před kolegy poslanci. Utekla, schovala se v kuloárech, bála se přímé konfrontace a nedokázala najít odvahu ani k odpovědi na položené otázky poslancem Jiřím Paroubkem.Takto se bohužel chová jeden z nejvyšších představitelů zákonodárného sboru ČR - jedním slovem hnus - promiňte mi ten výraz.