Komu vadí rudoarmějci?

Nejznámější případ ikonoklasmu, resp. ubohého vandalismu předvedl místostarosta Brna-Králova Pole René Pelán (ODS), který smutně proslul tím, že z památníku vojáků Rudé armády v roce 2007 vybrousil symbol srpu a kladiva. Už dlouho se diskutuje o odstranění sochy rudoarmějce, která dominuje Mariánskému náměstí ve Znojmě a tentýž problém řeší v Pardubicích, kde se však proti záměru radnice přemístit sochu z Tyršových sadů postavili nejen občané, ale i historici a architekti. Socha rudoarmějce „překáží“ i v litoměřických Jiráskových sadech. Během diskuse o osudu pomníku padl i dotaz, proč by se na sochu měly dívat děti. Je vůbec možné, aby někdo položil takto primitivní otázku? Jakoby snad pomník osvoboditele byla nějaká pornografie, kterou děti nesmí vidět. Myslím, že jim to naopak prospěje, protože znalosti studentů základních a středních škol z historie jsou více než tristní. Někteří ani nedokážou odpovědět, co se stalo 28. října 1918 nebo 5. května 1945.

Současný trend pohledu na národní dějiny se nese v duchu flagelantství. Češi jsou ti špatní, protože po válce odsunuli hodné Němce a ještě si dovolili některé z nich v odplatě zastřelit. Nahlížet na dějiny prizmatem pravdoláskařského pseudohumanismu je velmi kontraproduktivní a vede to nutně k falešným závěrům. Je přece lidsky pochopitelné, že když nacisté někomu vyvraždili rodinu v koncentráku, že se dotyčný po válce v návalu vzteku pomstil a pár Němců postřílel. Každá válka s sebou přináší určité důsledky se zvěrstvy na obou stranách. Ale nikdy se nesmí zapomínat na fakta, historickou posloupnost a skutečné příčiny událostí.

Je morální v duchu bezbřehého antikomunismu likvidovat památníky vojáků, kteří osvobodili Československo a mnozí za něj položili život? Je normální stavět hřbitovy vojákům wehrmachtu, kteří tuto zemi okupovali? Je možné udělat z vrahů Mašínů národní hrdiny? Je důstojné si sypat popel na hlavu za poválečný odsun Němců a nazývat ho vyhnáním?

Válka je Mír,
Svoboda je Otroctví a
Nevědomost je Síla.