KLADIVO NA KORONAVIRUS

Když s ním mluvíme a podíváme se jeho očima na pandemii paniky Covid-19, všechno je jinak.

Nač, prosím vás, odsuzujeme ekonomiku a sebe sama k nečinnosti?

„ To nikdy nebylo k ničemu dobrému, je to zastaralé,“ řekne pohrdavě, „protože jediná moderní metoda, jak bojovat proti pandemii nákazy spočívá v tom, co dělají Jihokorejci nebo Australané. Testovat každého, léčit nemocné a izolovat jen infikované.“

Léčit říkáte, jenže není čím?

„Jak to že ne, když zabírá chloroquine.“

Profesor Rault (68) je ředitelem Univerzitního nemocničního institutu v Marseilli a významný mezinárodně uznávaný vědec v oblasti infekčních onemocnění. Byl jedním z jedenácti členů vědecké rady, který prezident Emmanuel Macron vytvořil pro boj proti koronaviru, nežli z ní nedávno odešel, protože nesouhlasí s řadou opatření, které v této oblasti vláda zavedla.

Je jeden z těch tvrdohlavců, o nichž platí čínské přísloví „i kdyby všichni skákali z mostu, já mezi nimi nebudu.“ Jeho rebelie proti stádnímu myšlení začala před dvěma měsíci, když v rozhovoru s pařížským Journal du Dimanche prohlásil:

„Tento virus není zlý.“ A pro dobrou míru dodal, že „politikové mají strach, aby je neobvinili, že dělají málo a proto někdy dělají příliš moc.“

Bylo to jakoby zamával před vládnoucí elitou a poslušnými sdělovacími prostředky červeným hadrem. Když křik a odsudky poněkud utichly, pětadvacátého února znovu rozvířil veřejné mínění. Uveřejnil na You Tube videozáznam z jeho přednášky, kde mluví o velice kladných zkušenostech, které udělali Číňané s chloroquinem. V závěru prohlašuje: „Je to nejspíše účinný lék.“

Na virální video přišla z vládních míst virální odpověď. Ministr zdravotnictví vydal drsné odsouzení, které zdůvodnil tím, že „žádná rigorózní studie účinnost chloroquinu nepotvrdila.“ Z vědecké společnosti se zazněla ozvěna oficiálního názoru. Četní profesoři vypustili různé pochybnosti vyplývající z nedostatku klinických zkoušek a případných škodlivých vedlejších účinků.

„Klevety jedněch a drby druhých jsou mi lhostejné,“ odpověděl profesor Raoult, „nemáme dostatečně dlouhý čas čekat, až se objeví vědecká pojednání a klinické studie.“

Přes všechen odpor a překážky se mu počátkem března podařilo vybojovat právo uspořádat klinický pokus s dvaceti čtyřmi pacienty. Po šesti dnech to byl triumf: 75% pacientů, kteří brali chloroquine, se uzdravilo a nejsou již nositeli viru, zatímco v druhé neléčené skupině to bylo 10%.

Zpráva o tom se možná k nám nedostala, ale jinak obletěla svět. Prezident Trump se o chloroquinu zmínil s nadšením v jednom z jeho Tweets a v 21. března dodal: „Nesmíme dopustit, aby léčba byla horší nežli nemoc.“ Někteří členové jeho kabinetu jako ministr financí Steven Mnuchin se přiklánějí k názoru, že Amerika by se měla vrátit do práce co nejdříve.

Chloroquine, který původně neměl být součástí klinických zkoušek nových léků v rámci mezinárodního programu Discovery, byl do něho na poslední chvíli zařazen. Každý jiný nežli Didier Raoult by se s tímto etapovým vítězstvím spokojil. Pro něho ale čekat dlouhé měsíce na výsledky zkoušek je nepřijatelné. Rozhodl se, že bude léčit pomocí kombinace hydroxychloroquinu a antibiotik všechny pacienty s positivním nálezem a poškozenou plicní tkání. Ve Švýcarsku se ve všech univerzitních nemocnicích zavádí léčba hydroxychloroquinem, od něhož si lékaři slibují, že pomůže snížit úmrtnost a hlavně zkrátí léčebný pobyt mladších a lehčích pacientů.

Jan Vítek

Foto: Prof. Raoult