Když dva politici chtějí totéž, tak to nemusí být totéž

Zatímco poslanec a předseda LEV 21 Jiří Paroubek zvažuje napsání dopisu papeži Františkovi - ve kterém by ho z pozice bývalého premiéra (ale i věřícího člověka) upozornil, že díky církevním restitucím považuje velká část naší společnosti církev za chamtivou, což by ve výsledku mohlo přinést naději, že papež svým podřízeným v naší vlasti domluví - prezident M. Zeman jde cestou zcela opačnou. Byť kardinálu Dukovi a olomouckému arcibiskupovi Graubnerovi poradil, aby církev budovala hospice, což může vypadat jako alternativní forma navrácení části restitučních výnosů do společnosti, tak je ve skutečnosti rada k návratu zištného církevního know-how, neboť velkou část majetku církev kumulovala po převodu majetku vděčných umírajících na ní.

Díky restitucím a souběžným světským sociálním škrtům pravicové vlády tak dostane církev na principu - rozděl a panuj - obrovskou možnost ovlivňovat myšlení lidí. Bude to ona, která bude vytvářet pracovní příležitosti. Bude to ona, která bude vzdělávat mladé a bude to ona, která bude u posledních chvilek lidského života. Jenom historický ignorant si může myslet, že to bude dělat z pouhé lásky k bližnímu, že se nebude jednat jen o jinou formu klientelismu.

Proto nechápu, proč údajně mimořádně vzdělaný a prognosticky erudovaný prezident církev nenabádá, aby investovala i do veřejného školství a zdravotnictví? Mně se například v pokoji s krucifixem a biblickými výjevy o utrpení bezvěrců v ohni pekelném na zdi - právě proto, že církev stála aktivně u nejedné světové katastrofy - umírat nechce. Prostě ji nevěřím, neboť nikdy nebyla kuřetem co hrabe zadarmo a v poslední době to dává mimořádně najevo. Dokonce tak, až se za ní stydí i papež.