Jak si vláda kope zákopy

S příchodem Karolíny Peake do čela Legislativní rady vlády byl tento veřejnosti málo známý orgán pokropen živou vodou. Nápady, teze, předlohy a návrhy sype z rukávu. Příděl je veřejnosti dávkován po kapkách. Však nestejné velikosti. Ty úplně nejmenší a tedy i nejméně komentované a diskutované, které se málokdy vejdou do večerního televizního zpravodajství, patří zpravidla návrhům s přímo devastujícím dopadem na veřejnost. Jeden takový se týkal legislativních tezí, dle kterých by bylo možné odvolat, či vlastně neodvolat vládu. Jejich přijetí by v podstatě vymazalo institut vyslovení nedůvěry vládě a zatarasení této legitimní cesty k novým volbám. Dobrý a pevný obranný val nejen pro Nečasovu vládu.

Však nezůstalo jen u tohoto počinu. Legislativní rada vlády pod vedením paní Karolíny přišla s návrhem zákona o celostátním referendu. Milan Valach z Hnutí za přímou demokracii ten návrh výstižně nazval právním paskvilem. Já v něm vidím projev arogance státní moci, zpupnost a přezíravost vládních politiků, pohrdání jediným pravým nástrojem demokratické moci, tedy lidmi. Co dílna Kaolíny Peake navrhuje? Podle předloženého návrhu může být celostátní referendum vypsáno při splnění následujících podmínek:

• Občané shromáždí 250 000 tisíc podpisů

• Návrh bude schválen ve společném hlasování Sněmovny a Senátu, a to ústavní většinou

• Návrh nebude napadnut u Ústavního soudu a tímto soudem zrušen jako protiústavní

• O stejné věci je možné vypsat referendum nejdříve za dva roky od posledního hlasování

• Hlasování se zúčastní nejméně 35% oprávněných voličů

Dokonce laik musí vidět, že jsou to předem nesplnitelné podmínky. Jejich tvrdost přímo neslušně přesahuje zvyklosti, využívané pro vypsání celostátního referenda v zemích tradiční demokracie. Tak proč to tým paní místopředsedkyně vlády dělá? Nenabízí se žádný jiný důvod, než že se jedná o další ochranný val politiků, kteří jsou u moci a kteří za nic na světě nechtějí, aby jim do toho lidé mluvili.

Že je to chybný kalkul, napověděl ve světě právě uplynulý víkend. Desetitisíce lidí vyšly do ulic New Yorku, Londýna, Frankfurtu, Madridu, Říma, Sydney nebo Hong Kongu a v mnoha jiných městech. Demonstrující chtějí docílit "globální změny" zaměřené proti kapitalismu a úsporným opatřením.

U nás v Praze se k milionům ve světě připojily dvě stovky protestujících. Politik mezi nimi snad žádný a podpora ze strany levicově orientovaných stran nulová. Z uvedeného by se mohlo zdát, že zákopy, které současné vládnoucí elitě tak vehementně pomáhá hloubit rada paní Karolíny, jsou i zbytečné. Nebo je tomu jinak?