Cesta
1.1.2011 18:27
Asi téměř všichni, kteří na tomto portálu hrají férovou hru podvědomě cítíme, že více Pravdy je při rozhodování levice X pravice na té levé straně.
A to i přesto že s atrapou levice máme velmi neblahé zkušenosti. Myslím že hlubším podvědomým důvodem schovaným za tímto je tušení, že pravicovou (v extrémním případě neoliberální) ideologií hlásaný princip Individuální honby, který má automaticky vytvářet nejlepší formu společnosti je obrovský omyl. Co už nám je zřetelné méně je smutná pravda o tom, že mocenský konglomerát politika-média-byznys na tomto principu vyrostlý, implantoval toto paradigma takřka do všech myslí, včetně politiků a příznivců levice a tak i prakticky žádný levicový politik nehlásá nutnost toho aby individua v sobě vytvářela širší uvědomění si světa tak, aby každý sám na sobě poznal jak důležité je nejen abych se já sám měl dobře, ale aby společnost jako celek byla zdravá, spravedlivá, sociální a vytvářely se podmínky k tomu, aby nerostlo jen HDP, ale pocit osobního štěstí prvků společnosti, protože to je pro ně daleko důležitější. Svou potřebu štěstí nalézat nesprávně chápeme jako ukájení svých chtíčů, místo odhalení toho že štěstí je ve schopnosti chtíč nevytvářet.. Někoho napadne že toto je spíše úkol něčeho jiného než politiky, ale např. náboženství, které by na tuto funkci mělo aspirovat se stalo jen jakousi podpůrnou organizací společenské rigidity nemající s touto individuální cestou mnoho společného a navíc s myšlenkami svých zakladatelů mají do zlata odění kazatelé bez vlastní prožité nesobecké moudrosti společného často asi jen málo. Levici, chce-li uspět, nestačí jen naroubovat nějaký spravedlivější systém na prohnilý individualistický kmen, protože suma problémů a neštěstí společnosti je dána sumou problému a neštěstí v ní obsažených prvků, tedy lidí a tedy žádný nástroj shůry nedokáže současná pochybení napravit, protože ignorantní lidé neznalí nutnosti dodržovat jisté morální principy ohledu na druhé vždycky najdou cestu jak na zbytku parazitovat místo toho s ním být v symbióze. Politici levice nejsou proti tomuto imunní jak vidíme např. v Praze. Je tedy třeba vytvářet podmínky a zázemí k obecnému poznání toho, že poškozením ostatních poškozuji (mentálně) hlavně sám sebe a v tom by politika mohla pomoct, byly by to nejlépe z daní investované peníze, ale za současného stavu je zřejmé, že by i tyto prostředky někdo opět zneužil ve svůj prospěch, třeba Dalík by se najednou stal duchovním guru a ODS by mu dala certifikát, že jeho Cesta je ta nejlepší… I teď nás většina filosofických směrů, náboženství učí : Žij morálně, nekonej to co nechceš, aby ostatní dělali tobě, dokonce to hlásají i politické strany tušíce, že toto lidé chtějí slyšet, protože nutnost tohoto podvědomě cítí… Jediná cesta k tomu je pak logicky přes ovládnutí svojí mysli a schopnosti být si všech svých stavů vědom, tedy nebýt otrokem svých podvědomých sil, které nás vláčejí kam chtějí, na což je vědomá mysl, opěvovaná současnou civilizací jako jediný racionální mentální fenomén, krátká. Někdo komu věříte vám může říct aby jste se nikdy nerozčiloval, můžete to dokonce zanalyzovat a logicky si vysvětlit že to nerozčilování je správné, ale přijde impuls a vy se rozčílíte na základě reakce vytvořené hluboko ve vašem podvědomí na základně interakce objekt-mysl-tělo. Vlastně veškerá učení a náboženství pracují jen s touto vědomou úrovní psýché a říkají: Buď takový a makový, nekonej to a to, konej to a to a když se zároveň přidáš k nám Ráj tě nemine, v opačném případě máme pro tebe peklo. V námi popsané historii existovala patrně jen jedna postava, která fungovala jinak (i když i její učení nakonec dostihlo náboženství a sektářství), a která hlásala, že o tyto povrchní nálepky nemá zájem, že pouze vlastní usilovnou meditační praxí a neustále hlubším a hlubším poznáváním své vlastní duality- mysli a hmoty došla k poznání toho jak to doopravdy je, což je stav ve kterém je naše podvědomí už tak čisté, že nejenže se žádné reakce nevytváří, ale i totálním rozpuštěním sebestřednosti a ega se celá takto osvícená mysl stává součástí celku tohoto Stvoření a poznává všechny jeho taje a odhaluje jeho fikce… Nejdůležitějším sdělením je však fakt že existuje metoda, technika jak se k tomuto stavu většího a většího očištění a tedy i osobního štěstí a spokojenosti může dopracovat každý člověk, bez ohledu na rasu, národnost, pohlaví, majetek, náboženství atd.. neexistuje křesťanský, buddhistický, muslimský, ateistický hněv, ale jen Hněv..a tak je to se všemi mentálními stavy, které nás činí nešťastnými. Zároveň nám ale i ukazuje že se onou technikou musíme zbavit i něčeho zdánlivě příjemného- pomíjivého ukájení svých chtíčů, neboť neštěstí je svázané i s tímto, nic není trvalé a nemněné a připoutanost k těmto objektům a stavům je nebezpečná utrpením z rozdělení, které tak jako tak jednou musí přijít… Naše neštěstí neleží u externích objektů, ale uvnitř, v našich reakcích na ně. Neštěstím není politická situace, stav společnosti a další věci, které nebudou optimální NIKDY, ale v naší neschopnosti je snášet, je to smutná pravda, ale je to tak, je jednoduší bojovat s domnělým nepřítelem co za všechno může…Proč? Když je vaše mysl soustředěná poznává, že má tento boj ráda, že je jí příjemný, že je ráda za každé potvrzení toho že ti naši ONI jsou zlí, protože tím se MY cítíme lepší a tím se místo toho abychom se JIM odalovali bohužel přibližujeme… Čas co věnujeme přetváření Světa by měl být jen zlomkem toho kdy přetváříme sebe, kdy ze sebe vytváříme člověka, z kterých by každý systém, i ten komunistický či neoliberální dokázal vytvořit Ráj na Zemi, což je ale nemyslitelný ideál a tak snad stačí, když se tím vytvoří jeden člověk, který je šťastný a který vytváří harmonické vazby s okolím a alespoň občas proměňuje jinak mrzutý svět v lepší místo, duální svět je mrzutý vždycky-děje se v něm to co nechceme a neděje se to co chceme, když se to co chceme stane, chceme toho ještě víc, když si užíváme to co máme, tím víc následně trpíme, když o to přijdeme- a že o to jednou přijdeme je jasné neboť trvalé a stálé není nic. Obzvlášť dnes kdy je jasné že lepší společnost zásahem shůry nevznikne je zřejmé že jedinou šancí jak být spokojený je změnit SEBE, protože jednou to stejně budeme muset udělat a čím dříve, tím lépe, každý prvek systému neodolatelně podvědomě touží poznat co je zač, odkud pochází a co je jeho podstatou. Současnost je na hlavu postavená, na konci cyklu téhle civilizace je vlastně všechno naopak. Každý myslící systém tvrdí, že čím větší Ego tím je člověk dál od poznání pravé skutečnosti a podstaty, narcismus je dokonce nejvíc patologickou variantou Ega. A přesto, všimli jste si kdo nám velí z Hradu a kdo je nejoblíbenější politická celebrita? Zapomeňme na léčbu Světa, i s léčbou sami sebe je tolik práce, že jsem si 100% jistý že v tomhle životě třeba zrovna já moc daleko nedojdu :-) Ale to je jedno, každá pouť začíná prvním krokem ale nic, žádný krok se na ní neztratí, mysl zničit nejde, její jedinou šancí na změnu stavu je poznání, že vždy jen byla součástí Stvoření jako celku a v poznání co to Stvoření vlastně je.. Pozorováním interakcí mezi vlastní myslí a vlastní hmotou-tělem dochází k odhalování vlastní (ne z knih nebo cizích či vlastních dedukcí) prožité moudrosti o stavu věcí, kterou automaticky (vědecky a racionálně popsáno jak tomu dochází) doprovází postupné rozpouštění Ega, zákalů a z nich pocházejícího neštěstí. Technika, metoda není a nemůže být sekta či náboženství, stejně jako cvičíte tělo, aby bylo zdravé (a není to křesťanské, buddhistické či jiné cvičení) tak cvičíte i to nepoměrně důležitější-mysl … a že jednou ji vycvičíte tak, že odměna bude větší než jste si vůbec dokázali kdy představit je úplně jedno, zatím stačí že každý krok na této cestě z Vás vytváří šťastnějšího člověka, bez ohledu na to v jaké situaci se nacházíte… Současný systém ale takové lidi nepotřebuje, neboť jejich klesající konzumace by v diktátu růstu vlastně znamenala jeho konec a to on ví. Ale levice, která má mít harmonickou sociální společnost v popisu práce by měla myslet v delším horizontu než jen momentálním individuálním chtíčem hnaná pravice. Myslím že z napsaného je zřejmé, že se zdejších polemik patrně již účastnit nebudu, nechci, abych byl ještě někdy naštvaný (z mého pohledu) patrně falší pana Duby, nechci být naštvaný proto, že se tu k buddhismu hlásí člověk, který glorifikuje režim, který jako nejbližší spojenec Barmské vojenské chunty přehlíží zabíjení buddhistických mnichů… Nemám mnoho času, myslím, že ho nemáte ani vy. Je právě čas Teď nebo Nikdy… Není čas na to spoléhat se že nás někdo spasí, nebo ještě větší blud, že tento nerovnovážný systém ještě vydrží. Je čas spoléhat se sám na sebe, jedině tak jednou vznikne celek, kterého bude radost být součástí. PS: myslím, že vzhledem k tomu že za kurzy oné techniky se neplatí, učí vyspělí dobrovolní učitelé, vaří a pečují rovněž sami praktikující studenti oné techniky (pouze se na základě dobrovolnosti a neveřejně vybírají příspěvky, které mají umožnit dalším lidem techniku poznat- výdaje na jídlo, ubytování atd samozejmě nejsou malé) tak mohu uvést tyto nekomerční stránky… www.dhamma.com , jsou i česky... pro ty co umí anglicky navíc video http://www.pajjota.dhamma.org/index.php?id=354#c1799 Bylo mi potěšením tu s Vámi pobýt. Přeji každému vše nej. mč
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3391x přečteno
Komentáře
Milan Kyselý - 2.1.2011 21:07.
Milane, nestudoval jsi kabalu? Emanace sefir..., je to dost podobné. To je asi tak vše, co já o kabale vím. Sami Židé říkají, že kabalu by měl člověk studovat až v pokročilejším věku. Asi tím chtějí naznačit, že do té doby by se měl každý věnovat něčemu -užitečnějšímu-. :-)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Jaroslav Klajs - 2.1.2011 19:58.
Přestože víme že jazyček pravdy je vychýlen vlevo, najdou se zde škodiči, kteří by pro pravicovou lež, nechali duši...
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Milan Kyselý - 2.1.2011 18:59.
Milane, chceš říci, že až tu nebudeš, tak překročíš hranice duality. Svět pro tebe zmizí, ty fizicky zmizíš, již nebudeš vnímat přelud (máju). Vše bude existovat jen pro nás, setrvávající v dualitě, ale pro tebe již ne? Rozluč se tedy s námi, dokud je čas.
Neber to jako utahování, mě upřímně zajímá tvůj názor.
Neber to jako utahování, mě upřímně zajímá tvůj názor.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Václav Racek - 2.1.2011 01:37.
To není teorie, pane Čech, to je holá a hnusná skutečnost.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Milan Kyselý - 1.1.2011 23:29.
Abychom se mohli mezi sebou dorozumívat a o něčem diskutovat, musíme si vytvořit určité pojmy - třeba pravice, levice. Je otázka, do jaké míry pojmy reflektují skutečnost, ale to nechme na filosofech. Já jsem se nenaštval, jen chci říci, že chceme-li být v kontaktu s druhými, musíme, chtě nechtě, vstoupit do duality.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Václav Racek - 1.1.2011 20:16.
Kdysi jsem viděl takový film, byl o našem předkovi (rodu Australopithecus robustus) který žil v souladu s přírodou, živil se sběrem a rostlinami, nelovil ani nijak nenarušoval soulad přírody. Ovšem, začal ho pronásledovat zlý Homo (pravděpodobně rodu habilis) zabil mu celou rodinu a postupně ho vytlačoval z jeho prostředí. Ubohý Australopithecus pak začal hledat svůj ráj, kde by mohl zase žít jak byl zvyklý. Hledal a nakonec našel. Když se šťasten procházel po pláži Rajské zahrady, ovocem a jinými plody překypující, uviděl náhle na písku otištěné stopy .... bosé lidské nohy. No a ve stejné době byl uveden skvělý francouzský film Bitva o oheň. Trochu odlišný námět, ale jinak stejný závěr. To, co nás dělá člověkem, je dravost, soutěživost, vynalézavost a pochopitelně, také to uspokojování chtíčů. Proto jsme lidmi a proto nám teď patří tahle planeta. I když, jak říkal zesnulý velikán české scifi Ludvík Souček, komár či klíště na to mají asi jiný názor.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Milan Kyselý - 1.1.2011 19:48.
Z vašeho pohledu by vlastně žádná pravice ani levice neměla existovat. Pravdu nemá ani levice, ani pravice. Dobrá není ani levice, ani pravice. Naše hodnocení se vždy vztahuje k něčemu konkrétnímu. Naše vnitřní ustrojení nám říká, co je dobré, a co je špatné. Když mne bezdomovec požádá o peníze, často mu je nedám, i když vím, že bych mu je dát měl. Přijdeme na svět a musíme tento život žít, naplňovat ho prací, zábavou, radostí i smutkem. Můžeme s izolovat do nějakého ideálního duchovního světa, nebo spáchat sebevraždu, ale tím nedojdeme k žádnému poznání. To získáváme jen v konkrétních situacích každodenního života.
Neexistuje ani ideální stát, ani ideální zřízení. Každý stát bude jen tak dobrý, každé zřízení bude jen tak dobře reflektovat společenskou situaci, jak budeme dobří i každý jeden z nás.
A velcí duchové západní společnosti, ve které jsme vyrostli, byli velkými jen proto, že dali své schopnosti a nadání cele do služeb společnosti, aniž by bazírovali na osobním prospěchu, majetku, či jiných požitcích. Činili tak, protože cítili, že tak musí činit, aby byl jejich život naplněn.
Neexistuje ani ideální stát, ani ideální zřízení. Každý stát bude jen tak dobrý, každé zřízení bude jen tak dobře reflektovat společenskou situaci, jak budeme dobří i každý jeden z nás.
A velcí duchové západní společnosti, ve které jsme vyrostli, byli velkými jen proto, že dali své schopnosti a nadání cele do služeb společnosti, aniž by bazírovali na osobním prospěchu, majetku, či jiných požitcích. Činili tak, protože cítili, že tak musí činit, aby byl jejich život naplněn.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.