Byl „zákrok“ ministra Kalouska na letišti v jeho pravomoci? Nebo Kalousek už může úplně všechno?

     Co však nedovedu pochopit je, že ministr financí Kalousek se staví jednak do role nejvyššího spravedlivého, který zcela bez váhání prohlašuje, že vydáním ruského podnikatele byly porušeny jisté zákonné normy, nebyla dodržena procedura projednání žádosti o poskytnutí politického azylu a jiné argumenty, které vedly k jeho , potažmo nebezpečnému  chování a jednání. Poznamenávám, že bez jakýchkoliv následků (alespoň se o ničem takovém neproslýchá). Kde vzal pan Kalousek jistotu, že tomu tak je? To nemá jiné starosti, než se zabývat problémem azylu nějakého (opravdu jen „nějakého“?) ruského podnikatele? Za další, že jestliže Kalousek vzal na sebe zodpovědnost za příkazy udělené letištnímu personálu je přinejmenším nepochopitelné, že jej letištní personál uposlechl. To, že Letiště V.H. je ještě ve většinovém vlastnictví státu neznamená, že jeho nejvyšším pomazaným je sám Kalousek, který může činit vlastní rozhodnutí při provozu letiště.

     Nevím, jestli panu Kalouskovi „už hrabe“, nebo mu narostlo sebevědomí do takových rozměrů, že  by v případně z nějakých důvodů (nedej bože) zklamal např. některý generálů armády, byl by rozhodnut se ujmout vydávání příkazů a rozkazů příslušníkům armády, v případě MV příslušníkům policie? Možná se budou má slova zdát přehnané, nepatřičné, ale  musím oponovat. Tak jako např. ministr  Schwarzenberg je schopen posuzovat E. Beneše,  jeho dekrety a poválečné události s odsunem  Němců hodné Haagského tribunálu pro válečné zločince, stejně jako Kalousek se ujal až téměř protiteroristického  velení a opatření (postavením zátarasu nákladní cisternou do rozjezdové dráhy letadla s vydaným Torubarovem na palubě) na ploše letiště, nevidím nemožnost i jiných neočekávaných hnutí mysli v jednání  jak ministra Schwarzenberga, tak jeho stínu, Kalouska.

     Co je však zarážející, že mlčí všechny bezpečnostní složky a orgány, ale i opozice. Nebo snad i podle nich  nebylo Kalouskovo jednání v rozporu s nějakými předpisy, pravidly, nařízeními či zákony? Nechce se mi věřit, že Kalousek a jeho bezprecedentní kousek jen proto, že je „Kalousek“ má být upozaděn, nebrán v potaz? Co na to např. ochranka, představenstvo a dozorčí rada letiště? Mohl by si takový čin dovolit  občan třeba proto, že mu rozvedená manželka „unáší“ dítě do ciziny? Jaký je rozdíl mezi Kalouskem a občanem? Ano, chápu, že velký. A nejen mezi Kalouskem a občanem, ale stejně tak mezi „Šláfenbergem“, Nečasem, Blažkem, Bendou, Bendlem, Hegerem a dalšími, kteří se občany jen zaštiťují, ale v podstatě na ně z vysoka kálí. Příkladů pro to se najde přehršel. Jakkoliv lze Kalouska považovat za velmi agilního, aktivního a duchaplného (mnohdy až suverénního) člověka, nepředpokládám, že stejnou osobní aktivitu a hrdinství projeví při stávajících povodních a záplavách v Praze (nebo jinde) a že by jej bylo možné spatřit při stavění hrází, pomoci při záchranných  pracích a jiných potřebných činnostech. To už je zřejmě pod jeho ministerskou úroveň, jeho postavení. Na to jsou zde přece občané! Vždyť chrání svoje majetky, svou Prahu, že? Ale abych byl spravedlivý, podle rozhovoru, který Kalousek poskytnul

     A nakonec jen malá poznámka. Jakkoliv se jedná o dodržování lidských práv  v rámci činnosti našeho ministerstva spravedlnosti v souběhu s ministerstvem zahraničních věcí, je ruský podnikatel pro naši společnost zcela bezpředmětný, nezajímavý a jen okrajově zajímavý. Přesto se za něj Kalousek bije jako by šlo o vysoce postaveného, pro společnost nepostradatelného a nespravedlivě postiženého VIP (zde se nabízí paralela s jeho stranickou kolegyní, bývalou ministryní Parkanovou). Ve věci nepochopitelně odsouzeného „buřiče a tykadlového výtvarníka“ Romana Smetany však pan Kalousek nehnul ani brvou, natož prstem. Chápu, pro něj to nebyl žádný partner, člověk, na kterém by mohl mít nějaký zájem. Ale jde rovněž o nespravedlnost, notabene u českého občana, kterého lze rovněž považovat za bojovníka za lidská práva a spravedlnost, když už se ministr Kalousek angažuje tímto směrem v boji za dodržování lidských práv a spravedlnosti.

     Domnívám se, že všechny výše uvedené indicie s jeho účinkováním na letišti V.H. nasvědčují tomu, že se ministr Kalousek mohl dopustit  trestných činů a jak mi káže občanská povinnost, podávám podnět k prošetření jeho v tomto případě zcela jistě nestandardního postupu.