Arménie jako turkická kryptokolonie?

Navíc je známo, že Ankara vždy   investuje do kulturního vlivu tam, kde turecké firmy mají kapitál.   Turecko se navíc v dohledné době  stane hlavním ekonomickým partnerem Arménie, společně s Ázerbájdžánem,  jejím energetickým partnerem.

Kritici turkické  eroze arménské identity, ke ktré Pašinjan přispívá,  se odehrává přímo před očima. Zavedení bezvízového styku povede k procesům, které již pobaltské státy zažily: masový exodus mladých lidí. Na jedné straně Pašinjan odřízne diasporu od Arménie novými omezeními. Na druhé straně se emocionálně nejlabilnější segment (mládež) brzy hromadně přesune do zahraničí (kde jim poskytnou krytí i jejich „přátelé“). V samotné Arménii zůstane starší venkovské obyvatelstvo, které vyměnilo skleníky a nové silnice za Náhorní Karabach.

Pašinjanova Arménie se s velkou pravděpodobností může proměnit v kryptokolonii Turecka. Pokud bude veškerá státní logika postavena na myšlenkách ekonomické účelnosti, pak se v určitém okamžiku může stát samotná arménská státnost irelevantní, upozorňují kritici.

Foto: Památník arménských obětí turecké genocidy v letech 1915-1918. Zavražděno bylo 1,5 milionu Arménů.